Film Lesní vrah nechce Kalivodu heroizovat. Byl zbabělý a hlavně nešťastný, říká režisér snímku Špaček
Radim Špaček natočil film Lesní vrah inspirovaný skutečnými událostmi v případu sériového vraha Viktora Kalivody. Ten v říjnu 2005 zastřelil v lese celkem tři osoby. „Začínal jsem se smrtí zabývat už v roce 1994, když jsem točil v Sarajevu. Nejde mi o heroizaci vraha. Myslím, že ho zobrazuji jako zbabělého a nešťastného člověka,“ říká režisér snímku, který bude mít premiéru 25. dubna.
Scenárista Zdeněk Holý si dělal velmi důkladné rešerše – setkal se s policisty, s lidmi, kteří Kalivodu znali. „Myslím, že dokonce četl i dopis, který Kalivoda napsal otci ve vazbě. Je to hodně dlouhý dopis, asi na rozloučenou. Takže indicií a záchytných bodů jsme měli dost,“ popisuje režisér.
Čtěte také
„Jsme přesvědčeni, že se v našem světě necítil dobře. Asi mu připadal cizí a nechtěl v něm být. Přestože objektivně asi neměl žádné důvody, nic špatného se mu nedělo,“ přibližuje Špaček motivy lesního vraha, který se podle něj „dostal do nepřátelského rozpoložení vůči světu“.
„Vydal se cestou, na které chtěl z našeho světa uniknout. Chtěl se zabít, ale nenašel sílu a odvahu to udělat. Proto se vydal na dráhu zločince a začal plánovat velkou masovou vraždu s tím, že se chce dostat do bezvýchodné situace, za které už by nebylo úniku. A tam by čin dokonal, případně by to někdo udělal za něj,“ vysvětluje režisér.
Jeho film prostřednictvím různých triků provádí diváka vrahovými osudovými kroky, ale přitom neprozrazuje, kdy a proč se k činu rozhodl.
„To necháme na divákovi, který by měl odhadnout, co Kalivoda udělá. Chceme, aby se divák zamyslel i nad sebou a zkusil zárodky třeba i malého zla v sobě rozkódovat. Aby věděl, co si s tím počít, kdyby snad najednou měl pocit, že ho nemůže přemoci,“ dodává Radim Špaček.
Kdo byl Viktor Kalivoda?
Vyrůstal jako nadprůměrně inteligentní dítě v rodině lékařky, otec pracoval v NATO.
Na podzim roku 2004 na pastvině v jižních Čechách střílel na krávy, 13. října 2005 zastřelil v lese u obce Nedvědice Františka a Emílii Ludvíkovy. O tři dny později zastřelil v lese kladenského podnikatele Jaroslava Lendóciho, který byl na procházce se psem. Zatčen byl v říjnu, vraždy přiznal, soud ho odsoudil na doživotí a o čtyři roky později (v září 2010) spáchal sebevraždu.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.
Související
-
Vrah z filozofické fakulty? Chtěl se jen pomstít a ukázat světu, jak trpí, míní psychoterapeutka
Společnost prošla šokem, když vrah z filozofické fakulty zabil na škole 14 lidí. „Neumím si představit médium, které by neinformovalo,“ říká psychoterapeutka Lucie Lucká.
-
Leopold Hilsner není vrah Anežky Hrůzové. Mám důkaz o rozporech ve spisu, odhaluje badatel Mareš
Jaroslav Mareš je reportér, badatel, spisovatel. Na pultech knihkupectví se v příštích dnech objeví jeho nová kniha Největší záhady zločinu. Jak se záhadami pracuje?
-
I ten na první pohled zlý člověk nebo vrah bývá nakonec vnitřně krásný, myslí si kněz Ryška
„Život každého člověka je velký dar a každý z nás je velký originál. A mne baví příběh každého člověka zkoumat,“ říká salesián a kněz Leoš Ryška, ředitel TV Noe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka