Film a totalita: Šest příběhů podvolení i vzdoru českých filmařů
Vlasta Chramostová a Stanislav Milota. Manželé, kteří odmítli normalizaci a přišli o 20 let kariéry
Skvělá herečka a odvážná žena Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota, „frajer ze Žižkova, který se nedal koupit“. Manželský pár, který odmítl Husákovu normalizaci i za cenu ztráty dvaceti let umělecké práce.
Vlasta Chramostová (1926–2019) měla za své nekonformní postoje po srpnu 1968 v následujících dvou dekádách zákaz hrát ve filmu, televizi i rozhlase.
Na přelomu prosince 1976 a ledna 1977 patřila k signatářům Charty 77. Její podpis byl podle historičky a disidentky Petrušky Šustrové velmi významný díky hereččině známosti mezi veřejností. Důležitá byla podle Šustrové i schopnost Chramostové sdružovat lidi.
Čtěte také
Sama herečka přitom zákaz umělecké práce nesla velmi těžce a odrazil se nejen na jejím psychickém, ale i fyzickém stavu: na čas ztratila hlas a měla problém s pohybem. S manželem Stanislavem Milotou řešili nedostatek peněz domácí výrobou stínidel k lampám ze skleněného odpadu.
Chramostová spojovala 20. a 21. století české kultury a politiky a nikdy neztratila schopnost kritického pohledu a odstupu. Řada jejích kolegů obdivovala, že po dvacetileté pauze se v 90. letech dokázala znovu vrátit na jeviště.
S velkou otevřeností dokázala v knižních pamětech popsat důvody a průběh své spolupráce se Státní bezpečností (StB) na přelomu 50. a 60. let a také motivaci ke vstupu do komunistické strany.
StB se později o Chramostovou dlouho zajímala a obklopila ji několika svými tajnými spolupracovníky. K velmi aktivním patřil herec a režisér Jiří Císler, který StB o životě Vlasty Chramostové pravidelně informoval.
Točil okupaci
Kameraman Stanislav Milota (1933–2019), který natočil například Spalovače mrtvol, debutoval jako samostatný kameraman v roce 1963 díky Janu Procházkovi, podle jehož scénáře natočil Ivo Novák psychologické drama Na laně.
Několik krátkých filmů Milota natočil s režisérem Vladimírem Sísem, s režisérem Jánem Roháčem udělal v roce 1965 Recitál Jiří Suchý – Jiří Šlitr. Jeho posledním celovečerním filmem byl právě oceňovaný Spalovač mrtvol, ve kterém hrála i jeho žena.
Čtěte také
V roce 1968 Milota při příjezdu okupačních vojsk Varšavské smlouvy natočil v Praze množství dokumentárních záběrů, v lednu 1969 dokumentoval pohřeb Jana Palacha.
Za normalizace byl propuštěn z barrandovského studia a nemohl dál točit. Se svou ženou organizoval bytové divadlo. Stal se signatářem Charty 77.
Kvůli potížím se zrakem se po roce 1989 k práci kameramana nevrátil, ale z materiálů, které natočil na konci 60. let, mělo premiéru ještě několik filmů. Dostal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii, v roce 2002 jej vyznamenala Asociace českých kameramanů.
Byl i držitelem Ceny Františka Kriegla, kterou každoročně uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
