Filip Nerad: Volební tsunami v Sasku-Anhaltsku může otřást i Berlínem

Triumf AfD v Sasku-Anhaltsku se očekával. Předvolební průzkumy jí předpovídaly náskok až dvaceti procentních bodů před druhou CDU. Nakonec byl ještě výraznější. To hlavní, o co se v nedělním hlasování hrálo, tak bylo, zda AfD získá dostatek mandátů, aby mohla v jedné z nejméně prosperujících spolkových zemí vládnout sama, nebo zda ostatní strany získají aspoň tolik, aby ji společně od moci odstavily.

Šance na vládu

Konečný výsledek dává AfD šanci na vládu, pokud ji podpoří malá, krajně levicová strana BSW, se kterou ji pojí vstřícný postoj k Rusku nebo odpor k pomoci Ukrajině. Takže vyloučené to není, i když se k tomu vítěz zatím staví spíš odmítavě.

Čtěte také

Třetina Němců chce znovu levný ruský plyn coby základ blahobytu. To nahrává AfD, tvrdí politolog

Důvodů úspěchu AfD je celá řada. Od nespokojenosti voličů se stavem celého regionu i jejich vlastních peněženek, přes neschopnost dosud vládnoucích stran oslovit je něčím jiným než „antiAfD kampaní“ až po namíchání líbivého volebního koktejlu extrémní pravice, kombinujícího populistické, antimigrační, nacionalistické a reformní sliby s východoněmeckou nostalgií a kritikou politiky berlínské vlády.

Spoustu z toho nedokáže AfD realizovat, ani když se skutečně v Sasku-Anhaltsku chopí moci, protože to tam jednoduše nebude v jejích pravomocích. Deprimovaní voliči toužící po změně ale s chutí po takovém koktejlu ve volbách sáhli.

Dopad na Berlín

I když se v nich rozhodovalo primárně o novém parlamentu a vládě v Magdeburku, volební propadák tradičních stran může mít vážný dopad také na koalici v Berlíně. Nepopulární kancléř Merz utržil další nepříjemnou ránu, i když se ho CDU snažila držet od tohoto hlasování co nejdál, aby jí výsledek ještě víc nezhoršil. I tak je to pro ni částečně účet za doposud hodně neuspokojivé Merzovo vládnutí.

Čtěte také

Pavel Polák: Proč AfD ovládla východní Německo?

Podobné je to i v případě koaličních sociálních demokratů, kteří sedí s křesťanskými demokraty jak ve spolkovém, tak v zemském kabinetu. V Sasku-Anhaltsku tuto velkou koalici doplňovali ještě liberálové, kteří v neděli z místního parlamentu vypadli úplně.

Zpět ale do hlavního města. Pokud se za Merze dostane poprvé od roku 1945 k moci v Německu radikální pravice, která se netají sympatiemi k Moskvě a odmítá Evropskou unii, bude to další pořádně černá kaňka na vládním angažmá současného kancléře a šéfa CDU.

Za dva týdny se navíc konají volby v dalších dvou východoněmeckých spolkových zemích – Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. A také tam průzkumy predikují vítězství, respektive výrazný volební úspěch AfD.

Merzovi přibývá kritiků

Ani pokud Alternativa pro Německo na vládu v Sasku-Anhaltsku nedosáhne, smutnit nemusí. CDU bude odsouzena ke snaze domluvit se se všemi ostatními stranami, včetně získání podpory od krajní levice.

Filip Nerad|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Udržení se u moci jen za cenu spolupráce s pohrobky východoněmeckých komunistů, kterou si CDU navíc interně zakázala, by byla další hořká pilulka pro Merze a voda na mlýn jeho vnitrostranickým kritikům. Těch pomalu přibývá a veřejně se už v Berlíně začíná mluvit o možnosti kancléře a lídra strany předčasně vyměnit.

Jediným štěstím pro Merze je, že se zatím v řadách CDU nerýsuje žádný jeho vyzyvatel, který by chtěl tento nevděčný úkol převzít. Toto „štěstí“ ale nemusí trvat věčně. A AfD bude zatím dál svou populistickou rétorikou sbírat politické body na regionální i celoněmecké úrovni a chystat se na další historické triumfy.

Při pokračování současného tápání tradičních stran v Německu velmi pravděpodobně přijdou.

Autor je zahraničněpolitický analytik