Filip Nerad: Proměna Ukrajiny z žáka na učitele evropské obrany
Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.
Tento posun je nejvíce patrný v oblasti protidronové ochrany a elektronického boje. Zatímco evropské armády stále operují s těžkopádnými akvizičními procesy, kde schválení nové technologie trvá roky, ukrajinský inovační cyklus se zkrátil na dny, maximálně týdny. Dron se na frontě otestuje, softwarově upraví proti ruskému rušení a rychle jde do masové výroby v nové verzi.
Čtěte také
Ukrajina je dnes v integraci umělé inteligence do bezpilotních systémů a v budování protidronové ochrany o světelné roky napřed před evropskými státy. Pokud chce Evropa pomýšlet na efektivní obranu vlastního nebe, musí zahodit skripta z minulého století a adaptovat ukrajinskou flexibilitu. Nedávný incident s ruským dronem v Rumunsku to ukázal v plné nahotě.
Ukrajinský obranný průmysl raketově vyrostl z jedné miliardy dolarů na začátku ruské invaze a dnes produkuje neuvěřitelných 10 milionů dronů ročně. Z napadené, bránící se země se za tu dobu stal technologický lídr hodný následování.
Bezbranný skanzen bezpečnostní architektury
Současně se ukazuje, že klíčovou otázkou evropské obrany se stávají ekonomické a průmyslové kapacity. Evropské obranné výdaje sice loni dosáhly rekordních 370 miliard eur, což je meziroční nárůst o pětinu, ale výrobní linky a roztříštěné nákupy nestíhají. Průměrná dodací lhůta zbraní stoupla na více než pět let a u protitankových systémů dokonce na sedm let.
Čtěte také
Aby Evropa dokázala konkurovat masivní válečné mašinérii Ruska nebo technologické dominanci Číny, potřebuje do obrany ve velkém zapojit soukromý kapitál. Státní pokladny západních vlád jsou vyčerpané a samotné navyšování rozpočtů na dvě, tři a více procent HDP stačit nejspíš nebude. Bez privátního kapitálu a zapojení komerčních technologických gigantů do obranného ekosystému Evropa ztratí krok. Pokud nedokáže vytvořit podmínky pro to, aby banky a investiční fondy mohly financovat obranné technologie, zůstane skanzenem, který sice umí skvěle regulovat, ale nedokáže se bránit.
Že nová evropská bezpečnostní architektura už nemůže stát na starých základech, potvrdily i debaty na nedávném pražském GLOBSEC Fóru a jasně demonstrovaly, že Ukrajina v ní už nefiguruje jako prosebník o pomoc stojící někde u dveří, ale jako jeden z důležitých pilířů.
Evropa začíná chápat, že podpora ukrajinského obranného sektoru a rychlé osvojení si ukrajinského technologického know-how není charita, ale pragmatické řešení, které jí do budoucna pomůže zachránit si vlastní kůži. Na kontinentu jsou totiž jen dva státy schopné produkovat 10 milionů dronů ročně. Jeden představuje pro Evropu bezpečnostní hrozbu a ten druhý ji teď brání.
Autor je analytik a ředitel komunikace institutu GLOBSEC
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
