Filip Nerad: Kvůli brexitu začíná mezi EU a Británií hra na obviňovanou
31. říjen je v současnosti nejskloňovanějším datem v Británii. Právě tento den vyprší dvakrát odložený termín vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Nová vláda Borise Johnsona ujišťuje na všechny strany, že tentokrát Británie už opravdu odejde. Ať už na základě dohodnutých podmínek rozchodu, nebo i bez nich.
Theresa Mayová zjevně s variantou divokého brexitu nikdy reálně nepočítala a snažila se jí vyhnout, což ji nakonec stálo premiérské křeslo. Její nástupce s touto možností naopak zcela vážně operuje jako s nástrojem, kterým si chce vynutit ústupky od evropské sedmadvacítky v rozvodové smlouvě.
Unie ale trvá na tom, že dohodu odsouhlasenou předchozí londýnskou vládou už měnit nehodlá. Jelikož ani jedna ze stran zatím v této hře na kuře nechce být tím kuřetem, které couvne jako první, posouvají se stále víc nad pověstný útes, ze kterého hrozí pád do propasti radikálního přervání dosavadních vztahů a očekávaných drtivých dopadů na ekonomiku.
Čtěte také
Komu připsat vinu
Británie i unie se na tvrdý brexit už nějakou dobu preventivně chystají, i když skutečnou připravenost ukáže až chvíle, kdy se neřízený rozchod stane realitou. Nová londýnská vláda naposledy pro takovou eventualitu vyhradila další více než dvě miliardy liber. Ty mají putovat na vybudování nových skladišť, zásob léků, zajištění dopravy přes Kanál nebo nábor stovek čerstvých celníků.
Ponechme stranou, kde chce v tak krátké době najít a vyškolit tolik lidí. V pozadí těchto oficiálních příprav se Londýn i Brusel šikují ještě na jeden aspekt hrozícího chaotického rozchodu. Komu se za něj podaří připsat vinu.
Začarovaný kruh
Ne že by si obě strany odpovědnost za neúspěchy nepředhazovaly už dřív, teď ale tato tendence bude bezpochyby zesilovat. Britská vláda už na tom ostatně začala pracovat.
Premiér Johnson ještě před nástupem do úřadu vzkázal na druhý břeh La Manche, že vinu za divoký rozchod ponese Evropská unie kvůli odporu k odstranění sporné a podle něj nedemokratické irské pojistky z brexitové dohody. V podobném duchu se k předsedovi vlády přidal i jeho hlavní muž pro přípravy tvrdého brexitu Micheal Gove, který nařknul unii z neochoty jednat.
Jen krátce předtím přitom Johnsonovi nabídl rozhovory dosluhující předseda Evropské komise Jean-Claude Junker i další evropští státníci. Jenže o jiné součásti brexitových ujednání. Britové proto do Bruselu oznámili, že se nesejdou, dokud unie nezmění přístup a nebude ochotná otevřít rozvodovou smlouvu, kterou sedmadvacítka považuje za definitivně uzavřenou. Unie obviňování odmítá a chybu vidí na straně Londýna.
Začarovaný kruh se tak dál točí a ke hře na kuře se přidává hra o to, kdo za hrozící divoký brexit ponese vinu.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Související
-
Skutečné jednání začne teprve den po tvrdém brexitu, předvídá bývalý europoslanec Payne
Bývalý europoslanec, člen strany Svobodných Jiří Payne vysvětluje, proč dvouletá jednání o brexitu nevedla k dohodě.
-
Každý brexit, který Johnson vyjedná, bude jen dočasnou smlouvou, tvrdí ekonom Bartoň
Kdyby se britská vláda rozhodla pro tvrdý brexit, požádají prý Skotsko i Severní Irsko o vypsání referenda o setrvání uvnitř Spojeného království.
-
Ondřej Houska: Brexit bez dohody může rozdělit Spojené království
Britský premiér Boris Johnson objel Skotsko, Wales i Severní Irsko. Přesvědčoval, že odchod Spojeného království z EU bez dohody nepředstavuje problém. Realita je ale jiná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
