Filip Nerad: EU zakouší českou zkušenost s Čínou
Podobně jako u nás budí pozornost čínský nátlak na dnes už zemřelého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu kvůli jeho plánované cestě na Tchaj-wan, řeší teď Evropská unie nátlak Pekingu kvůli zprávě o dezinformacích.
Obě kauzy spojuje také to, že nejvyšší vedení našeho státu i unijní diplomacie z nich vycházejí jako ti, kdo jdou agresivní politice asijského komunistického režimu spíše na ruku.
Čtěte také
V unijním případě se Peking snažil zabránit zveřejnění analýzy evropské zahraniční služby, která mimo jiného upozorňovala na čínské šíření dezinformací o koronaviru a vylepšování vlastního obrazu v souvislosti s pandemií Covidu-19. Konkrétní případy nátlaku na unijní diplomaty popsal deník Financial Times. Čínští představitelé podle něj hrozili zhoršením vzájemných vztahů a ohrožením spolupráce, pokud se zpráva dostane na veřejnost.
Nakonec vyšla, ale výrazně kratší a oproti verzi uniklé v mezidobí do médií s lehce zmírněnými pasážemi právě o Číně. Logicky to vyvolalo podezření, že unijní diplomacie před čínským zadupáním cukla a citlivé části upravila.
Zmizela totiž například zmínka, že Čína vede globální dezinformační kampaň, kterou se snaží odvrátit podezření z vyvolání pandemie. Přibyla naopak poznámka, že se čínská vláda na dezinformačních aktivitách podílí v menší míře než třeba ta ruská.
Úlitby a podlézání čínskému režimu
Jakékoli ústupky Pekingu ale šéf unijní diplomacie Josep Borrell rezolutně popřel, i když pokyn k úpravám textu vzešel podle zjištění New York Times od jeho blízké spolupracovnice po čínském tlaku. Borrell ovšem tvrdí, že ve skutečnosti šlo o dvě různé zprávy – jednu neveřejnou a druhou určenou k publikování. Připustil sice, že čínský režim kvůli uniklému dokumentu na Unii diplomatickými cestami tlačil. Nazval to ale zcela běžnou praxí.
Čtěte také
Tvrdě se naopak bývalý španělský ministr zahraničí pustil do pracovníků vlastního týmu pro boj s dezinformacemi. Nepřímo je obvinil z vynesení třaskavé zprávy a interních e-mailů do médií a nařknul je z poškození důvěryhodnosti evropské zahraniční služby. Unijní šéfdiplomat tak označil za větší problém ty, kteří před hrozbami z Východu varují, než jejich strůjce a šiřitele. I to je něco, co důvěrně známe z české kotliny.
Jestli něco v této kauze ale poškodilo důvěryhodnost Unie, tak to bylo především nepřesvědčivé vysvětlování vzniku zpráv o dezinformacích v podání evropské diplomatické služby. I kdyby bylo stokrát pravda, že sedmadvacítka před nátlakem Pekingu necouvla, vyšla z tohoto poměřování mocenských sil nakonec jako ten poražený. O boji Západu s ničivými účinky falešných zpráv z Východu to ostatně platí dlouhodobě.
V jednom z medializovaných e-mailů, které tak dopálily Borrella, upozornila česká zástupkyně v bruselském týmu, že si Evropská unie usmiřuje čínské komunisty autocenzurou. I zkušenost z Česka přitom ukazuje, že úlitby a podlézání tamnímu režimu jeho respekt nepřinášejí.
Přesvědčila se o tom velmi záhy také sama unijní diplomacie. Když chtěla v čínských novinách zveřejnit prohlášení k 45. výročí vzájemných vztahů, odstranilo z něj pekingské ministerstvo zahraničí pasáž o původu koronaviru v nejlidnatější zemi světa. A unijní diplomacie na tento cenzurní zásah opět přistoupila. 2:0 pro Čínu.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
