Ferenc Futurista – car Ivan Hrozný české komiky

28. červenec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ferenc Futurista 1946

Dokážete si představit divadelní výstup s názvem Nálada při loupání buřta? V dobách po první světové válce se touto scénkou proslavil komik Ferenc Futurista – samotný jeho pseudonym poukazoval na to, že se tu objevil zcela nový druh komiky, který byl v jistém smyslu „vyšinutý“ z dosavadních zvyklostí a dělal si legraci z věcí zavedených a všemi akceptovaných. Na pražská jeviště vtrhl živel.

Devatero scén – desátá bída, mohlo by se říct. Ale u Ference Futuristy to neplatilo. Tento muž byl zřejmě unikátním divadelním podnikatelem první republiky. Přestože jako ředitel figuroval postupně v několika souborech, nutno uznat, že byl „řiditelem“ na baterky. Při své přelétavé povaze nevydržel nikde déle než dva roky a v zásadě neustále cirkuloval po pražských divadlech. Mimo jiné byl po 2 roky členem Osvobozeného divadla, kam přišel na naléhání Voskovce a Wericha, kteří ho po dvou sezónách jistě neradi ztráceli.

Není asi obecně známo, že František Fiala, tak znělo občanské jméno Ference Futuristy, se vyučil sochařem na UMPRUM, a pokud si poslechnete náš pořad, dozvíte se i to, kde lze jeho tvorbu dodnes vidět. Jenže touha bavit publikum byla evidentně silnější, a tak se z pivovaru U Halánků na Betlémském náměstí, kde je dnes Náprstkovo muzeum, sláva Ference Futuristy šířila čím dál lavinovitěji.

Spolupráce s Vlastou Burianem

Vlasta Burian

Nějakou dobu ve 20. letech vystupoval Ferenc Futurista i ve společných programech s Vlastou Burianem a není bez zajímavosti, že nikoli Burian, ale Futurista byl tehdy hlavní hvězdou programu. Později se jejich cesty poměrně dost lišily.

Zatímco Emil Artur Longen uvedl svým životopisným románem do oběhu termín „král komiků“ a samotný Burian se propracoval až k vlastní stálé scéně v paláci Báňské a hutní společnosti v Lazarské ulici, Ferenc zůstal v podstatě divadelním tulákem a své umění vypilovával v krátkých scénkách, se kterými byl schopen vystupovat nejenom v divadle, ale i ve filmech. Bohužel ho tento přístup odsoudil k figurkaření a jenom málokterý režisér, v podstatě jen Martin Frič ve filmu Tetička (1941), dokázal využít jeho umění seriózněji a na větší ploše.

Léta válečná a poválečná

Léta druhé světové války prožil Ferenc Futurista tak jako ostatní čeští herci – pod neustálou hrozbou kompromitace. Nakonec se jí nevyhnul – účastnil se natáčení neblaze proslulých rozhlasových skečů. Na rozdíl od Vlasty Buriana a Čeňka Šlégla mu to bylo po válce více méně prominuto, snad jen na filmové plátno se nesměl vrátit.

Ferenc Futurista v rozhlasovém studiu-1946

Poválečné dva roky potom Ferenc Futurista strávil zdánlivě v plné síle na jevišti, kde se, tak jako celý život, groteskně a ad absurdum navážel do lidských vlastností a do veřejných poměrů. Z tohoto hlediska paradoxně jeho odchod v roce 1947 působí zákonitě.

Ačkoliv tohoto velkého českého komika nakonec dostihla choroba a vyčerpání, s jeho uměním by bylo stejně po „únorovém vítězství pracujícího lidu“ utrum. Pracující lid se směl bavit pouze seriózně, slušně, bez velké nadsázky a i pozitivní konstruktivní satira se směla dělat jenom pomalu a opatrně. Nic z toho by Ferenc Futurista naštěstí nedokázal.

autor: Jan Sedmidubský
Spustit audio