Fascinuje mě, jak se neumíme poučit z minulosti, myslí si historička Čapková
„Dějiny mě zajímají a fascinují z mnoha důvodů – je to o způsobu uvažování, o procesech, které jsou kořeny toho, co vidíme dnes. Já se do archivů vždy těším, především když mám nastudovat nějaké osobní dokumenty, korespondenci, dopisy někoho třeba i úřadům. Tam je totiž vidět uvažování lidí a fascinuje mne na tom to, jak často jsou tyto situace podobné dnešku a zároveň, jak se neumíme poučit z minulosti,“ říká historička Kateřina Čapková.
Čtěte také
„Často opakujeme to, čemu se dalo předejít,“ myslí si badatelka z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. A dodává, že role historiků by právě měla být v upozorňování na tyto opakující se chyby z minulosti.
Čapková tvrdí, že nemá ráda menšinové vidění. „Pro mě je společnost jako celek dána soužitím nejrůznějších lidí: náboženství, národností atd. Všechny naše danosti se prolínají v našich identitách a důležitý je respekt. Za komunismu jsme byli ve třídě jen dva křesťané. Je mi ale nepříjemné být pasována do role příslušnice menšiny.“
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.
Související
-
ÚSTR v krizi není. Obvinění odcházejících historiků nejsou podložená fakty, tvrdí šéf rady Stehlík
O čem svědčí hromadný odchod zaměstnanců ÚSTRu? Debatují historici Jaroslav Miller a Eduard Stehlík.
-
Brána k archivům i místo věčných sporů. Pro bádání už nebude ÚSTR potřeba, míní historik Stehlík
Odvolává, odvolává a kritiku odmítá. Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Rozhádali se v něm už zase historici. Kvůli čemu? Jak vlastně zkoumat dějiny?
-
ÚSTR už neplní zákonné poslání. Místo toho tam studují ptákoviny, kritizuje bývalý šéf Žáček (ODS)
Zakladatelé Ústavu pro studium totalitních režimů i nezávislí experti kritizují stav, ve kterém se instituce dlouhodobě nachází. Jak lze po letech zhodnotit její fungování?
