Fake news útočí na lidi, kteří nemají informace. Společnost se musí poučit, říká odborník

17. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy fake news

Fake news doslova hýbou světem. Podle Miloše Gregora, jednoho z autorů publikace Nejlepší kniha o fake news, ale nejde o nic nového. Falešné zprávy a dezinformace znali už obyvatelé antického Řecka a dnešní označení vešlo ve známost za studené války. V posledních přibližně dvou letech se ale toto sousloví začalo hojně používat jak v médiích, tak mezi politiky.

Mnozí se obávají, že fake news doslova zaplaví český veřejný prostor před druhým kolem prezidentských voleb. Miloš Gregor z Katedry politologie Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně se domnívá, že k tomu skutečně může dojít, ale vliv na rozhodování voličů by mohl být menší, pokud budou lidé na podobné zprávy připraveni.


Americký prezident Donald Trump letos poprvé uděluje své vlastní ocenění za fake news. Slavnostní vyhlašování mají za sebou i němečtí lingvisté. Za patvar roku vybrali sousloví „alternativní fakta“, které definovali jako pokus učinit z nepravdivého tvrzení legitimní prostředek diskuze.

„Základem fake news, různých hoaxů, nesmyslů a polopravd je to, že útočí na lidi, kteří nemají povědomí, nemají informace nebo neví, co si o daném tématu myslet. A ve chvíli, kdy společnost bude vědět, že takovýmto vlivům může být vystavena, tak bude obezřetnější. Je to vlastně takový základ něčeho, čemu říkáme mediální gramotnost, kritické myšlení,“ vysvětluje.

Pokud budeme podle Gregora k takovým informací přistupovat s obezřetností, je velice pravděpodobné, že ty nejkřiklavější a nejabsurdnější příklady vyfiltrujeme. Falešné zprávy a hoaxy bývají velice křiklavé, často jsou nadepsány šokujícím titulkem s velkými písmeny a několika vykřičníky. Abychom snadno nenaletěli, měli bychom se zajímat o zdroje poplašných zpráv.

„Pokud je to – v uvozovkách – vysoce důvěryhodný zdroj, o kterém ale nikdo nic neví, tak je to možná první taková indicie, abychom zpozorněli,“ vysvětluje Miloš Gregor.

V souvislosti s fake news v českém prostředí vzpomíná vysokoškolský pedagog třeba na případ minulých prezidentských voleb, kdy se jeden z prezidentských kandidátů, Karel Schwarzenberg, musel vypořádávat s nesmyslnými obviněnými, že chce vracet Sudety Němcům. Tehdy podle Miloše Gregora Schwarzenberg nezareagoval úplně šťastně, když se rozhodl taková nařčení ignorovat.

autor: všt
Spustit audio