Expozice ve Vikýřovicích připomíná mosty pojmenované podle prezidenta Masaryka

Ředitelka Alena Turková a kurátorka Karla Pospíšilová dělají poslední úpravy vitrín. Na počátku výstavy stála snaha vymyslet něco originálního ke stým narozeninám republiky. „Měli jsme z toho trochu strach, bylo to opravdu docela velké hledání, ale Masarykových mostů se nám do dnešní doby podařilo najít třináct,“ říká ředitelka Turková.

Nakonec podle ní vybrali osm. „Most v Kolíně, Kralupy nad Vltavou, hodonínský most, Depř u Mladé Boleslavi, Týnec nad Sázavou, most v Plzni, v Karlových Varech, v Darkově,“ vyjmenovává.

Poslední jmenovaný je prý nejznámější. Karlovarský most zase častěji měnil jména. „Sice ho dnes lidi znají spíš pod názvem Ostrovský most, ale třeba v době okupace nesl jméno po Konrádu Henleinovi a za socialismu to byl most Ernsta Thälmana,“ dodává ředitelka.

Rozvoj silniční dopravy za první republiky

Alena Turková vysvětluje i fakt, proč byla první republika boomem dopravních mostů: „V té době narůstala silniční doprava a narůstající potřeba spojení těch měst si vyloženě vyžádala stavění silnic a mostů.“

Výstava připomíná i krkonošskou Masarykovu horskou silnici. Kurátorka Karla Pospíšilová mě už vede k jednomu z výstavních panelů. „Vedla z Jilemnice před Horní Štěpánice, Horní Mísečky až na Zlaté návrší,“ popisuje kurátorka.

Busta TGM na výstavě ve Vikýřovicích|foto: Karla Pospíšilová,Muzeum silnic

Silnice se začala stavět v roce 1932 a otevřená byla o čtyři roky později. Ve své době byla nejvýše postavenou silnicí v Československu. Měla za úkol nejen rozvíjet tehdy velmi populární turistiku. „Dalším důvodem bylo to, že v té době probíhala stavba opevnění pohraničí. V roce 1938 to nakonec bylo opačně, protože tahle silnice umožnila německé armádě vstup do našeho státu,“ dodává Pospíšilová.

Podle autorek výstavy je každý Masarykův most něčím zajímavý nebo jedinečný. Samy při vstupu na výstavu vyzývají, aby jim návštěvníci pomohli v Česku dohledat případný zapomenutý most pojmenovaný podle prezidenta Masaryka.