EXPO 2015. V Miláně hledají potraviny pro planetu i energii pro život
Světová výstava se po patnácti letech vrátila do Evropy. EXPO hostí až do konce října severoitalský Milán.
Výstavy se účastní přes 140 zemí, z nich víc než 50 se představuje vlastním pavilonem, což je na světových výstavách rekordní počet.
Pavilony jsou vizitkou vystavovatelů. Leckteré ohromují víc pompézností než vtipným, účelným či nápaditým řešením. Po svém také přistupují k tématu výstavy: Potraviny pro planetu, energie pro život.
Organizátoři očekávají, že milánské EXPO během půl roku přivítá 20 milionů návštěvníků, z toho dvě třetiny z Itálie. Zdálo by se, že ve světě moderních informačních a komunikačních technologií je EXPO zbytečným projektem.
České pivo na baru
Platilo by to, pokud by světová výstava nebyla místem, kde se střetávají lidé z celého světa, vstřícní si povídat. Nikde jinde, ani s pomocí internetu, to není možné. Jen v Miláně, který se na 6 měsíců stal pupkem světa.
O přízeň návštěvníků na něm usiluje i Česko. Elegantním bílým pavilonem a molem s lehátky kolem vodní plochy, kde návštěvníci popíjejí české pivo točené na baru.
Nestor českého výstavnictví a účastník mnoha světových výstav architekt Miroslav Řepa říká, že Česko v Miláně neudělá díru do světa, ale ani ostudu. Hned připomene Brusel, Montreal i Osaku, kde tehdejší Československo díru do světa udělalo.
Laterna Magica přispěla k tomu, že si svět Československo na výstavě v Bruselu v roce 1958 všiml. Náš pavilon soupeřil o přízeň návštěvníků v konkurenci 50 zemí.
„Brusel byl ohromným prvním impulsem k vzájemnému poznání,“ říká architekt Miroslav Řepa, účastník světových výstav.
EXPO 1958, největší sláva
„Úspěch byl překvapující, že jsme nechtěli věřit. Nejsilnější bylo sklo, keramika. Česká kuchyně se svíčkovou se těšila obrovské oblibě,“ vzpomíná Alexej Kusák, který se byl na EXPO 58 podívat jako redaktor časopisu Kultura.
Světovou výstavu v roce 1958 vidělo přes čtyřicet milionů lidí, z nich šest a půl milionu navštívilo československý pavilon. „Největší sláva, kterou jsem prožil v životě,“ vzpomínal na EXPU v Montrealu Miroslav Galuška, tehdejší generální komisař československé účasti.
Pod heslem Člověk a jeho svět se na výstavišti na ostrovech na řece Svatého Vavřince představilo šest desítek zemí. „Náš pavilon byl každý den obklíčen davy. Stali jsme se legendou. Důvod byl ten, že se nám podařilo vytvořit pavilon původní, krásný, zajímavý.“
Generálním komisařem československé účasti na EXPO 1970 v Osace byl Miroslav Galuška.
„Postavili jsme ideu pavilonu na výtvarném umění. Patřil k nejúspěšnějším a byl vysoce ceněn. Najednou jste vstoupil do oázy, pohodového prostředí, které vás oslovilo tichem, takže jsme byli jiní.“
Hlava ptáka s tělem v podobě automobilu
Účastnické země se na světové výstavě v Miláně snaží zodpovědět na otázku, jak zajistit obyvatelům planety dostatek kvalitních a nezávadných zdrojů jídla a vody.
Je to příležitost upozornit na jedinečnost potravinových surovin, představit svou kuchyni a její speciality. Objevují se i zásadnější koncepce.
Britský pavilon srozumitelně připomíná, jak důležitou roli hrají v produkci potravin včely. V první části expozice procházíme loukou plnou rozkvetlých rostlin přivezených z anglického venkova. Květy máme ve výšce očí, asi tak, jak je vidí včely.
Provází nás jejich bzukot, přenášený na výstaviště od skutečného úlu v Británii. Na EXPO včelí dům představuje umělecké dílo. Jakási kostka o velikosti čtrnácti metrů zhotovená z mnoha tisíc ocelových a hliníkových prvků.
„Rakousko je jedno z nejlepších pavilonů, které tu jsou. Mají celou expozici postavenou na jedné myšlence. Na tom, že je důležité si chránit svoje lesy, proto, aby vytvářely kyslík. V našem pavilonu bazén je reprezentantem nanotechnologického čištění vody, v čemž jsme my Češi dobří,“ říká spoluautor českého pavilonu na EXPO v Miláně architekt Ondřej Chybík.
Čištění vody pomocí nanotechnologií symbolizuje plastika Lukáše Rittsteina umístěná v bazénu před českým pavilonem. Tvoří ji obrovská hlava ptáka s tělem v podobě automobilu.
Reprezentuje soulad přírody s civilizací a vědeckotechnickým rozvojem. Na EXPO v Miláně rozhodně patří k nejfotografovanějším objektům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
