Expert: Polévka houstne. Se sinicemi pomůže jen odstranění fosforu, do přírody ho vypouští člověk
Povodí Moravy se snaží zachránit ryby v Dyji před přemnoženými sinicemi, se kterými se Novomlýnská nádrž na Břeclavsku potýká už několik let. „Možnosti to řešit jsou velmi omezené. Důvod, proč v Dyji ubývá kyslík, je eutrofizace vody v celém povodí. Je tam velké množství fosforu, který je prakticky nemožné odstranit. A s tím, jak v krajině ubývá vody, tak je ta polévka čím dál hustší,“ připodobňuje geochemik Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny.
Zdrojem fosforu je zejména člověk sám, každý v průměru vyprodukuje asi 2,5 gramu denně, z toho dvě třetiny je v exkrementech. Dále jde o chemikálie, jako jsou prací prášky a prostředky do myčky, a v neposlední řadě také zemědělská hnojiva z celého povodí, v němž mimo jiné leží i Brno.
Čtěte také
„Za posledních 30 let ubylo 20 až 30 procent povrchových vod. Ta voda je pryč. Zmizela, protože je čím dál tím tepleji, odpařila se. A současně je voda stále teplejší. Čili podmínky pro růst sinic se neustále zlepšují,“ vysvětluje.
Povodí a dobrovolní hasiči se snaží do řeky dostat kyslík například přečerpáváním vody. Podle Hrušky za dané situace nelze moc víc dělat. „Jediné, co může pomoci, je odstranění příčiny, tedy fosforu. To znamená výrazně zlepšit čištění odpadních vod a dbát na to, aby se fosfor nedostával do nádrže. Velké množství je ho například v rybářských návnadách,“ dodává.
Sinice sice během dne produkují kyslík v rámci fotosyntézy, v noci ho ale naopak svým dýcháním spotřebovávají a ryby nad ránem hynou. V řece sice sinice nepřežijí, protože nemají dost životního prostoru, i při tom ale dochází k úbytku kyslíku.
Voda se zelená
Hruška zpochybňuje smysl existence samotné Novomlýnské nádrže, která byla vybudována pro zavlažování, za tímto účelem se ovšem příliš nevyužívá – hlavně jde o obrovskou rekreační plochu například k plachtění a o rybářský revír.
„V 90. letech jsem byl členem iniciativy, která se nádrž pokusila vypustit, protože nám přišlo, že lužní les, který nahradila, je ve skutečnosti mnohem cennější než ta nádrž,“ připomíná.
Čtěte také
Problém s fosforem se začíná objevovat i na dalších vodních plochách v Česku, například na Lipně, kde jsou zdrojem znečištění mimo jiné černé kanalizace. Dalším problémem je stárnutí nádrží a ukládání sedimentů, z nichž se fosfor uvolňuje.
„To je typické pro Lipno, které je na horním toku Vltavy a bylo považováno za vysoce čistou nádrž. To už ale nejméně v posledním desetiletí není pravda,“ upozorňuje.
Jako příklad úspěšného boje se sinicemi uvádí Hruška vyčištění Boleveckého rybníka u Plzně. Šlo o kombinaci chemického vázání fosforu v sedimentu, snížení množství ryb a vysazení vodních rostlin. „Ovšem stálo to velké úsilí a za posledních 15 let asi 10 milionů korun. Lze to dělat u vodních děl, které slouží k rekreaci, kde na tom má obec zájem, ale ne na Lipně nebo v Novomlýnské nádrži,“ podotýká.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
