Expert o změnách v ukrajinské vládě: Působí to nesrozumitelně. Ministr obrany Fedorov měl úspěchy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mění celou vládu včetně ministra obrany, kterým by se mohl stát dosavadní ministr vnitra Ihor Klymenko. Ve funkci by nahradil Mychalja Fedorova, na jehož podporu v Kyjevě i dalších městech demonstrují ve čtvrtek stovky lidí. „Je to poměrně kritický moment, který je velmi citlivě vnímán uvnitř Ukrajiny,” přibližuje v Ranním Plusu dopad personálních změn v ukrajinské vládě Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Ukrajině se v posledních týdnech daří mařit ruskou armádní logistiku, útoky na Krym. Zdůvodnil prezident Zelenskyj, proč v takové situaci mění ministra obrany?
Já bych řekl, že poměrně problematickým způsobem. A tak to přijala i ukrajinská veřejnost a také část, řekněme, politické a ekonomické elity, která Mychajla Fedorova podporovala.
Myslím, že ten jeho výčet, kterým shrnul na svých sociálních sítích, co se mu povedlo za uplynulý rok, je opravdu impresivní a podstatný. V tomto smyslu kritika a jeho odvolání působí poměrně nesrozumitelně.
Čtěte také
Fedorov po nástupu do funkce před půl rokem začal se snahami o reformu armády s cílem, aby byla efektivnější. Jaké metody volil při získávání rekrutů, což je z pohledu veřejnosti citlivá věc?
Ano, je tomu přesně tak. Zároveň uvedl do pohybu celou řadu dalších reforem, ať už to byl třeba prokurment, to znamená nákupy pro ukrajinskou armádu.
Byla to samozřejmě otázka komunikace, určitého fungování armádního sboru. Je tady opravdu celá řada oblastí, které uvedl do pohybu, včetně reformy dlouho kritizovaného náborového systému.
A samozřejmě i ten pokračující trend technologizace ukrajinské obrany, která je v tuto chvíli velmi efektivní zejména proti ruskému agresorovi a přenášení úderů dovnitř Ruské federace.
Toto všechno má na svědomí v posledních několika měsících. Takže v tomto smyslu – byť se skloňoval konflikt, který mohl mít s ukrajinským generálním štábem, špičkami armády – je to poměrně kritický moment, který je velmi citlivě vnímán uvnitř Ukrajiny.
Vztahy s Amerikou
Dosavadní premiérka Julija Syrydenková na rozdíl od svého předchůdce ve funkci Denyse Šmyhala v kabinetu, pokud vím, nezůstane. Dostala nabídku jít na americkou ambasádu. Objevují se zprávy, že to možná odmítla. Je tedy možné, že se s prezidentem rozchází ve zlém?
To je poměrně složitá, citlivá věc. Můžeme jenom spekulovat. Nicméně to, že odmítla nabídku stát se velvyslankyní ve Spojených státech, zapadá do kontextu.
Na druhou stranu ještě stále nevíme, jakým způsobem a jakým směrem se vrtne. Je poměrně mladá, je jí teď čerstvě čtyřicet let, takže bych řekl, že má kariéru před sebou. V tomto smyslu samozřejmě chce pomyslně držet prst na tepu doby.
Čtěte také
A možná je americká ambasáda post, který by byl pro ni problematický, přestože byla zásadně spojena s tím, jak se podařilo uhladit vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Stála například za takzvanou dohodou o minerálech a tak dále.
V tomto smyslu by její propojení na Spojené státy tím či oním způsobem asi bylo do určité míry logické, přesto ho odmítla. Možná se za tím skrývá konfliktní potenciál.
Je post ambasadora ve Washingtonu považován za prestižní? Nebo se do toho nikdo z ukrajinských představitelů teď tolik nehrne kvůli náročnosti jednání s administrativou Donalda Trumpa?
Víme, že to je opravdu velmi složitá disciplína. Na druhou stranu posledních několik měsíců, už necelý rok, je tam bývalá vicepremiérka Olha Stefanišynová. A často rotovat diplomaty, politiky, představitele administrativy na klíčových pozicích také nevypadá v očích mezinárodních partnerů příliš kredibilně. Navíc když tam odešla vicepremiérka bývalé vlády.
Takže v tom smyslu znovu vychází do popředí otázka logiky toho, proč vlastně ke všem těm změnám dochází. Jestli je to opravdu systémové, anebo je to naopak něco, co zase ukrajinský politický establishment do určité míry rozpohybuje, a to ne v příliš pozitivním světle.
Čtěte také
Je už téměř jistá licence na střely do systému Patriot, když to avizoval přinejmenším na summitu NATO v Ankaře Donald Trump? Nebo to ještě bude pro Ukrajince složité dotáhnout do konce?
Myslím, že jsme spíše na začátku. Americký prezident Donald Trump na summitu NATO a během své diskuze se Zelenským reagoval na ukrajinskou žádost a poptávku po tom dostávat více raket do systému Patriot.
Samozřejmě je tam velmi konkrétní potřeba ukrajinské strany lépe a efektivněji čelit ruským balistickým raketám. To je něco velmi konkrétního. Nicméně všichni poukázali na to, že to je běh na dlouhou trať.
Ďábel bude skrytý v detailu, jakým způsobem k tomu bude docházet. Víme, že Američané si v tomto smyslu určitě budou velmi citlivě hlídat licenční výrobu, budou chtít mít určitou míru kontroly.
Podle mě je pozitivní, že je za tím vidět dlouhodobější angažmá a podpora ze Spojených států vůči Ukrajině. Jinak by to vůbec nezaznělo a Ukrajině by to nenabízely.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
