Expert: Nejhorší jsou algoritmy, udržují dítě v napětí. Když nestačí zvířátka, ukážou je ztýraná

Čeští odborníci z vysokých škol z Brna, z Olomouce a další plošný zákaz sociálních sítí dětem mladším 15 nebo 16 let nedoporučují, zároveň ale ve svém stanovisku uznávají, že sociální sítě přinášejí rizika a vyžadují systémovou reakci.

Čtěte také

Zakázat dětem sociální sítě? Kožíšek a Koubský: Potřebují je umět používat. Omezení obejdou

Podle Kožíška je ale lepší se místo zákazů zaměřit na prevenci. „V tuhle chvíli to znamená víc víc apelovat na rodiče. To jsou dost často ti, kteří dětem dávají první zařízení,“ navrhuje a vyjmenovává: „Je třeba je edukovat je o tom, jaká je vhodná míra, jaký obsah by děti měly konzumovat.“

Uvítal by také preventivní programy v předškolním věku a na prvním stupni základních škol. „Konkrétně u škol se dost často stává, že učitel je prvním, kdo dítěti zakládá nějakou sociální síť, třeba WhatsApp – nutí děti zakládat třídní skupinu ve snaze jim posílat úkoly,“ podotýká.

Tlak na sítě

Druhou rovinou, jak se bránit, je podle Kožíška vytváření tlaku na sociální sítě. Ty by měly podle něj upravit design služeb tak, aby nebyl návykový a rizikový pro děti i pro dospělé. Otázkou ale je, jak postupovat v praxi. V Evropské unii už totiž existují nařízení, která říkají sociálním sítím a velkým platformám, jak by měly fungovat.

Čtěte také

Co víme o evropské aplikaci na ověřování věku? Koubský: Internet na občanku. Někdo ale doklady nemá

„Bavíme se tady hlavně o největších platformách typu Meta, případně Snapchat, TikTok a podobně, které v designování služeb zašly daleko v tom, že používají pokročilé nástroje doručování obsahu. Je s tím spojená celá řada různých negativních jevů typu králičích nor, kdy sociální síť odhadne moje nálady a pocity. Ve chvíli, kdy jsem v úzkostné náladě, mi může paradoxně nabídnout něco, co mě ještě víc z té deprese zavede dál a podobně,“ vysvětluje situaci Kožíšek.

Tlak na sociální sítě, aby omezily doručování obsahu dětem, je podle něj proto naprosto legitimní.

„Druhá věc je, že velká část rizikového chování se neodehrává na největších platformách. Odehrává se na komunikačních kanálech, ať už je to WhatsApp, Discord, Telegram a podobně,“ uznává.

Samostatný problém jsou podle něj sociální sítě, které jsou vlastněné mimo Evropskou unii, jako například TikTok. „TikTok a Čína s námi úplně nekamarádí, takže nařizovat jí, jak by se měla chovat, je naše možná zbožné přání, ale realita bude úplně jiná.“

Zesilovače pocitů a strachů

Regulační tlak ale podle Kožíška nemůže dotlačit sociální sítě k tomu, aby začal znovu řadit obsah časově, ne algoritmicky.

Čtěte také

Kdy se z AI kamaráda stává problém? Hraniční je hodina denně, doporučuje Antivirus

„Bude to velmi těžké, protože sítě jsou vybudovány tak, aby nás na nich udržely, aby se tam zobrazoval obsah, aby ta sociální síť vydělávala. Ve chvíli, kdy tohle zakážeme, je otázka, proč by ty sítě fungovaly tak, jak fungují, když cílem je tam vydělat co nejvíc peněz.“

Právě algoritmy považuje expert za nejvíce rizikovou část sociálních sítí: „Řadím je v rizicích na první místo před kyberšikanu, predátory a další jevy. Algoritmy působí na děti jako zesilovače různých strachů a pocitů.“

„Když se bavíme s dětmi, tak samy často pozorují to, že když je nějaký obsah na síti přestane zajímat, třeba zvířátka, přestanou to lajkovat, tak je síť trošičku zmatená a začne jim nabízet týraná zvířátka. Protože jejím cílem je udržet dítě v napětí, v emocích. Ve chvíli, kdy to nefunguje, tak vám síť začne nabízet neschválený obsah, který je dost často závadný. To je první věc, kterou bychom měli omezit tlakem na platformy,“ navrhuje.

Čtěte také

Online svět je jediné místo, kde jsou děti bez dozoru rodičů, a tak si to užívají, říká Slussareff

Petr Koubský z Deníku N, že Evropa se snaží tlak vytvářet, přijala například Nařízení o digitálních službách DSA, které postupně vstupuje v účinnost.

„Tam je do značné míry napsáno všechno, o čem si tady povídáme, jak by se provozovatelé platforem měli chovat. To, o co teď jde, je, jak pevně dokáže evropská legislativa vymáhat po těchto firmách poskytujících služby v Evropské unii, aby se řídily jejími zákony. V situaci, kdy Evropa a Amerika nejsou kamarádi, což nejsou, tak to může být velmi problematické,“ upozorňuje.

Daří se posilovat mediální a digitální výchovu jak doporučují čeští odborníci? Je reálné více vymáhat dodržování věkových limitů, které už dnes jsou na sociálních sítích platné? A jak by mohl vypadat Národní fond prevence? Poslechněte si celé Online Plus.