Expert na emise: Zcela ekologické není žádné auto. Elektromobily se hodí na kratší jízdy

13. leden 2021
Souvislosti Plus

Zájem o elektromobily roste i za pandemie. Elektrická auta se zatím vyplácí kupovat spíš firmám pro kratší, městské jízdy. Také vozy s opotřebenými bateriemi se můžou hodit spíš pro místní pojížďky, předpokládá expert Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT. A užitečné mohou být i k akumulaci elektrické energie na vyrovnávání výkyvů z produkce fotovoltaických elektráren. Poslechněte si Souvislosti Martiny Maškové o budoucnosti elektromobilů.

Profesor Vojtíšek, který působí také na Technické univerzitě v Liberci a je odborníkem na emise z dopravy, poukazuje na to, že pandemie nás naučila méně dojíždět za prací a klást větší důraz na místní výrobu. Za perspektivní proto považuje investice do elektrobusů, zejména pro MHD.

„Mohou jezdit 16 až 18 hodin denně, s pauzami pro dobíjení, zatímco automobil zůstává dlouhou dobu nevyužit. Ideální nasazení elektromobilů bych viděl ve vozových parcích, kde vozy jezdí kratší trasy s častými zastávkami.“

Čtěte také

V Česku elektrická auta zatím využívají spíš jen některé firmy nebo jednotlivci. Koronakrize, kvůli které vlády pumpují do svých ekonomik peníze, ale může přispět ke změně.

„Národní plán obnovy má v Evropské komisi už podobu konkrétního návrhu. Česko by mělo dostat 9,5 miliardy korun na rozvoj čisté mobility. Část z nich velmi pravděpodobně půjde do podpory infrastruktury čisté mobility,“ upozorňuje generální ředitel společnosti Schneider Electric Vladimír Tichý .

Evropská unie chce mít do roku 2030 na silnicích nejméně 30 milionů bezemisních vozů. „Celkově automobilky jsou schopny vyrobit 30 milionů aut s elektrickým pohonem, je ale otázka, jestli tady bude dostatečný počet zákazníků,“ uvažuje Vladimír Rybecký, šéfredaktor serveru Autoweek.cz. Dodává, že třeba o rozšíření vodíkového pohonu zatím moc vážně mluvit nelze.

Lidé si uvědomují, že doprava vlastním autem přináší různé výhody. To ale spíš hraje proti ekologické dopravě.
Vladimír Rybecký

Bezemisní auta budou podle Rybeckého kupovat hlavně firmy, už teď dvě třetiny aut v Evropě nakupují firemní zákazníci. Také pro ně ale je a bude důležitá pořizovací cena. A upozorňuje na komplikaci pro elektromobily:

„Mají relativně levný provoz, protože elektrická energie není zdaněná stejně jako benzin nebo nafta, ale musíme do toho započítat i zůstatkovou cenu po nějaké době provozu. To už je podstatně složitější než u běžných aut se spalovacím motorem. S nimi mohou lidé jezdit 20 až 30 let s minimálními opravami, ale u elektromobilů kapacita akumulátorů postupně klesá,“ argumentuje novinář, který se dlouhodobě zaměřuje na automobilovou dopravu.

Čtěte také

A upozorňuje, že pandemie podpořila soukromou mobilitu. „Lidé si uvědomují, že doprava vlastním autem přináší různé výhody. To ale spíš hraje proti ekologické dopravě. Lidé nemají jen nová auta, ale i starší, takže teď roste prodej starých ojetin. Prostě chtějí mít auto stále k dispozici.“

V souvislosti s osobními elektromobily se také zmiňuje vysoká pořizovací cena. „Pokud budu chtít třítunový automobil, který má silnější motor než městský autobus, a ujede tisíc kilometrů na jedno nabití, bude to docela drahé. Pokud mi ale stačí malý vůz s maximální rychlostí 90 nebo 100 km/h, s dojezdem pár desítek kilometrů, což je akční rádius naprosté většiny všech, co autem někam dojíždějí, pak bude cena výrazně nižší,“ doporučuje expert Vojtíšek.

Cesta k decentralizaci energetiky

„Domnívám se, že zcela ekologické není žádné auto,“ připouští uznávaný expert Vojtíšek.

A vysvětluje, že většina současných pohonů je spojená s produkcí skleníkových plynů – buď přímou, a to při spalování fosilních paliv, nafty a benzinu, anebo nepřímou přes výrobu elektřiny z uhlí nebo ze zemního plynu. Všechny stroje na silnicích tak mají podle Michala Vojtíška často největší podíl na znečištění ovzduší, ať už je to dáno pevnými částicemi nebo oxidy dusíku.

Elektromobil připojený do sítě může třeba dávat svou zbývající kapacitu dál k dispozici. Tím podpoříme decentralizaci energetiky.
Vladimír Tichý

Emise však závisí na kvalitě konstrukce, výroby, seřízení, údržby a obsluhy motoru. Například naftový motor v moderním autobuse může produkovat nejen na osobu, ale i na celé vozidlo méně částic a oxidů dusíku na kilometr jízdy než průměrný automobil s naftovým motorem. Stejně tak emise spojené s výrobou elektřiny se významně liší nejen mezi typy elektráren, ale konkrétními elektrárnami, připomíná Vojtíšek.

Hosty Souvislostí byli: 
Michal Vojtíšek, uznávaný expert z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT
Vladimír Rybecký, šéfredaktor serveru Autoweek.cz
Vladimír Tichý, generální ředitel společnosti Schneider Electric

Ředitel Tichý k tomu poznamenává: „Je pouze na nás, jaké vytvoříme legislativní prostředí. Jestli takové, aby, když bude elektromobil připojený do sítě, dával svou zbývající kapacitu dál k dispozici. V tu chvíli totiž získáme poměrně robustní změnu, která podpoří decentralizaci energetiky, tedy i větší využití obnovitelných zdrojů.“

Dobíjení? Třeba bezdotykové

Tichý připomíná, že koncem loňského roku se výrobci shodli na jednotném standardu bezdrátového dobíjení. I to by podle něj mohlo významně přispět k rozvoji elektromobility ve městech.

Čtěte také

„Dokážu si představit třeba parkovací bezdotykové pásy. Představte si indukční desku, na kterou najedete automobilem, a tam se nabije. Pomocí nějakého čidla se pak identifikuje vozidlo, takže faktura za dobití přijde panu Novákovi.“

Na vesnici nebo u rodinných domů je, jak dodává, více místa pro stojany, dobíjení je tam výrazně jednodušší.

Vladimír Rybecký, šéfredaktor serveru Autoweek.cz míní, že pro řidiče elektrovozů zatím není nejdůležitější zajištění rychlého dobíjení. „Naprostá většina těchto aut jezdí na kratší vzdálenosti. Rychlé dobíjení je nezbytné, jen pokud jedete na dlouhou vzdálenost, když potřebujete ujet víc, než je běžný dojezd elektromobilu.“

Drahá ropa

Vojtíšek v debatě o budoucnosti elektromobilů upozorňuje, že zatím nevíme, jakou daň uvalíme na paliva z fosilních zdrojů.

Čtěte také

„A co taky nevíme – jaká bude cena elektrické energie. Z čeho ji budeme vyrábět, pokud se udrží a bude klesat vlivem nízké ceny fotovoltaiky a větrných elektráren, anebo jestli všechny energie porostou,“ říká Michal Vojtíšek s poukazem na omezené zásoby ropy.

„Začne být drahá, a to dřív nebo později, stejně tak elektřina. Pokud nezahájíme včas náhradu uhlí obnovitelnými zdroji, případně jadernou energií, budeme mít problém,“ obává se Michal Vojtíšek, expert na emise z dopravy.

Celý pořad Souvislosti Plus Martiny Maškové si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Martina Mašková , lup
Spustit audio

Související