Evropu nadále trápí horký vzduch z Afriky. Hoří lesy a hynou ryby
Týdny nepřetržitého vedra, které láme veškeré rekordy, přinesly na mnoha místech Evropy nebývalé sucho. Hoří lesy ve Středomoří, ale i v arktických oblastech kolem polárního kruhu. A to vše vyvolává obavy, že se takové počasí v éře globální změny klimatu stane běžnou normou.
Tématem se zabývá agentura AFP.
Španělsko a Portugalsko se na konci minulého týdne přiblížily k rekordním teplotám. Rtuť v Granadě se vyšplhala na 46,6 stupně Celsia. A stejné vedro naměřili i v nejjižnějším portugalském regionu Algarve.
Zatímco se v nadcházejících dnech očekává, že smrtící horko bude v jihozápadních částech Evropy polevovat, hasiči i tak budou mít stále plné ruce práce. Na jihu Portugalska je riziko lesních požárů tak velké, že bylo třeba přistoupit k evakuaci velkého množství obyvatel a turistů. AFP hlásí desítky zraněných, některé z nich vážně.
Horko z Afriky
Stovky hasičů a vojáků musely použít mimo jiné i helikoptéry a letadla, stejně jako několik stovek vozidel, ve snaze zlikvidovat ohnivý živel kolem horského města Monchique. I tady k jeho šíření přispěly nebývale vysoké teploty, jež o víkendu přesáhly 40 stupňů Celsia. Katastrofu přiživil i velmi silný vítr.
Od začátku týdne se šíří lesní požáry i na východním pobřeží Španělska v regionu Valencie. Oheň tu zničil dvě desítky domů a na 2 700 hektarů půdy. Evakuovány byly tři tisícovky lidí. Vlna veder si ve Španělsku od minulé středy vyžádala už nejméně desítku mrtvých. Většinou jde o starší osoby, ale i lidi bez domova, jimž kvůli enormnímu horku selhal organismus.
Systém cirkulace horkého vzduchu ze severní Afriky zatím přetrvává, přestože západ starého kontinentu nyní začal ovlivňovat chladnější vzduch z Atlantiku. To podle meteorologů alespoň nakrátko ulehčí situaci ve většině zemí jihozápadní Evropy. Horké a suché klima se však má dále rozšiřovat na východ a sever kontinentu.
I v těchto oblastech několik dní zuřily požáry – zasáhly zejména Švédsko a oblasti kolem polárního kruhu. A vysoké teploty rovněž přispívají k rychlému tání tamních ledovců. Arktické oblasti Finska a Norska byly tak přehřáté, že letos zažily už dvanáct tropických nocí, během nichž teploty neklesají pod 20 stupňů Celsia, dodává AFP.
Ryby bez kyslíku
Britská BBC na svém webu poukazuje na negativní dopady bezprecedentně vysokých a dlouhotrvajících teplot na kondici flóry a fauny. Ve švýcarské části řeky Rýn už uhynuly tisícovky ryb. Tamní úřady už jich vylovily nejméně tunu, a snaží se urychleně zavést opatření na záchranu těch zbývajících.
Kvůli vysokým teplotám totiž ve vodě klesá úroveň kyslíku, což má pro vodní živočichy fatální následky. Nejohroženějším z nich je lipan, ryba z druhu lososovitých. Přežívá nejlépe v chladných vodách, a může jej zahubit už teplota 23 stupňů Celsia.
Voda ve švýcarské části Rýna už však převýšila pětadvacítku, což v kombinaci s poklesem hladiny způsobuje masový úhyn tisíců ryb. Úřady ve třech švýcarských kantonech zřídily podél tohoto evropského toku nádrže se studenou vodou, kde mohou ryby nalézt útočiště. Je však otázkou, zda to současnému katastrofálnímu vývoji zabrání.
Ryby však nehynou jen ve Švýcarsku, ale i v severoněmeckém Hamburku, kde voda v řece Alster, přítoku Labe, už dosáhla 27 stupňů Celsia. Dlouhodobá vedra navíc mají na svědomí kontaminaci vody nebezpečnými bakteriemi a cizopasníky, způsobujícími nejrůznější choroby. Například ve Velké Británii jim nyní houfně podléhají husy a labutě, poznamenává BBC.
Související
-
Se zvyšujícími se průměrnými teplotami přibývá sebevražd, ukazuje studie
Vědci varují, že dopad klimatické změny na počet sebevražd může být stejně velký jako v případě ekonomické recese.
-
Zapomeňte na větrák. V tropickém vedru dětem pomůže chlazený ručník, radí lékařka
V Česku dnes vrcholí vlna veder. Teploty by mohly na některých místech vystoupat až k 38 stupňům Celsia.
-
Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog
Jsou velká vodní díla zásadní pomocí v dobách sucha a při povodních, nebo by bylo lepší se bez nich obejít?