Evropští novináři se bouří. Chtějí spravedlivý podíl na zisku z publikace na sítích

Žádá to výzva otištěná paralelně v řadě médií na starém kontinentu. Stojí za ní bezmála osmdesátka žurnalistů v čele s ředitelem pobočky zpravodajské agentury AFP v Bagdádu, válečným zpravodajem Sammym Ketzem, informuje na svých stránkách francouzský deník Le Monde.

Novináři tak reagují na rozhodnutí Evropského parlamentu, který v červenci prozatím odmítl novelu směrnice o autorských právech. Ta měla novinám, časopisům nebo tiskovým agenturám zajistit právo na honorář za jejich texty, které bez svolení autorů přebírají a zveřejňují mnohé internetové služby. Legislativa se v europarlamentu dostane znovu na pořad jednání v polovině září.

„Za čtyřicet let své kariéry jsem mohl sledovat, jak neustále klesá počet novinářů a naopak se zvyšuje nebezpečí, kterému jsou vystavováni. Staly se z nás cíle a za reportáže musíme platit čím dál tím větší cenu,“ píše žurnalista Ketz. Dnešní váleční novináři podle něj musí být vybavení neprůstřelnou vestou, obrněným autem a často musí mít dokonce ochranku, aby se vyhnuli únosu. Za to všechno musí platit tiskové agentury a redakce, což je pro ně velice nákladné.

Hazard bez prospěchu

Nicméně média, jejichž novináři riskují život, aby opatřili důvěryhodné a vyčerpávající informace za stále vyšší cenu, z toho mnohdy prospěch nemají. Místo nich na tom vydělávají internetové platformy, které texty využívají, aniž by za ně platily.

„Je to, jako by člověk pracoval, ale plody jeho práce bez mrknutí oka sklízel někdo druhý. Nejenže je to neobhajitelné z morálního hlediska, ale je to i hrubě nedemokratické,“ myslí si zpravodaj AFP.

Nedostatek financí se odráží v obsahu

Novinářů, kteří museli přestat „vyprávět“ příběhy, protože jejich novinám došly peníze, je prý nespočet. Média tuto situaci mlčky snášela, a když konečně zareagovala, obula se spíše do důsledků situace než do jejích příčin. Kvůli penězům je propouštěno tolik novinářů, že často dochází na karikaturu: noviny fungují téměř nebo úplně bez novinářů.

Média chtějí dále informovat a umělci tvořit, ale požadují, aby měli právo sdílet zisk z komerčního využití svých textů|foto: licence Creative Commons Attribution 2.0 Generic, Burgermac

Nyní se však rozhodli uplatnit svá práva. Média chtějí dále informovat a umělci tvořit, ale požadují, aby měli právo sdílet zisk z komerčního využití svých textů. Odborně se tomu říká „související práva“, poznamenává Le Monde.

Ketz označuje za nepravdivá tvrzení šířená Googlem nebo Facebookem, podle kterých by zavedení těchto „souvisejících práv“ znamenalo zpoplatnění internetu. Informační dálnice by podle něj i nadále fungovala zadarmo. Internetoví giganti totiž díky tomu, že dnes zdarma zachytí většinu zveřejněné produkce, získávají takový zisk na reklamě, že by mohli média snadno odškodnit, aniž by se to uživatelů u obrazovek počítačů či mobilních telefonů finančně dotklo.

Nejde o ohrožení

I evropským poslancům, kteří – jak Sammy Ketz tvrdí – „doposud podléhali lživému lobbingu“, už prý došlo, že nejde o ohrožení bezplatného internetu. Daleko více se totiž jedná o obranu svobody tisku – když noviny nebudou mít novináře, zmizí s nimi i tato svoboda.

„Bezpočtukrát jsem potkával zajaté, izolované a bezbranné lidi, kteří po mně chtěli jediné: ‚Vyprávějte, co jste viděl, je to naše poslední šance na záchranu.‘ Co jim mám odpovědět? ‚Zbavte se iluzí, jsme poslední novináři a po nás už žádní nepřijdou, protože došly finance‘?,“ ptá se na stránkách Le Mondu Sammy Ketz.

Dodává, že se každý rok stále ještě najde dostatek novinářů, kteří získávají ocenění za svou odvahu a talent. Ale pokud budou média tímto internetovým „vysáváním“ obírána o příjmy, které jim náležejí, může prý nastat den, kdy nebude koho ocenit. Nebudou zkrátka peníze na to poslat někoho do terénu, uzavírá svou úvahu na stránkách francouzského listu Le Monde Sammy Ketz.