Evropští bankéři začali do ekonomiky eurozóny ve velkém pumpovat peníze
„Evropská centrální banka by mohla vylít vaničku i s dítětem,“ varuje nizozemský deník de Volkskrant.
Reaguje tak na pondělní start rozsáhlých nákupů vládních dluhopisů a dalších cenných papírů ze strany Evropské centrální banky, kterým chce tento peněžní ústav do eurozóny napumpovat až 60 miliard eur měsíčně.
Cílem intervence je podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci v eurozóně.
V nákupech hodlá banka pokračovat minimálně do září příštího roku. Doufá, že zvýšením objemu peněz ve finančním systému přiměje komerční banky k většímu poskytování půjček podnikům a spotřebitelům. To by mělo podpořit ekonomiku a zvýšit tlak na růst cen.
Cílem intervence je, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně pohybovalo těsně pod dvěma procenty. Podle údajů statistického úřadu Eurostat však ceny v únoru vykazovaly již třetí měsíc za sebou meziroční pokles.
„Takzvané kvantitativní uvolňování představuje v arzenálu Evropské centrální banky něco jako atomovou bombu,“ vysvětluje deník de Volkskrant.
Banka svou „nukleární“ intervenci ospravedlňuje pokračujícím oslabováním evropské ekonomiky a velmi nízkou inflací. Proti oběma jevům je podle šéfa ECB Maria Draghiho třeba aktivně bojovat.
Jenže frankfurtští bankéři už v minulosti sáhli k celé řadě opatření, která měla podpořit hospodářský růst a zvýšit míru inflace.
Tyto kroky ale nepřinesly žádný výsledek, upozorňuje nizozemský list. Proto teď banka sahá k nejradikálnějšímu prostředku, kterým je tištění peněz.
„Ale možná tím Evropská centrální banka vylije vaničku i s dítětem. Díky nízkým cenám energií je totiž evropská ekonomika atraktivní. Domácnosti a firmy mají peníze navíc, protože je nemusejí vydávat za energie.
A to by mohlo prospět spotřebě a investicím do ekonomického růstu. Jenomže pokud bude Evropská centrální banka svým kvantitativním uvolňováním dále podrývat kurz eura, tak tato výhoda zmizí,“ upozorňuje nizozemský de Volkskrant.
Španělský list El País ale tuto kritiku nesdílí a krok Evropské centrální banky naopak chválí:
„Program banky má přispět k překonání frustrující stagnace v eurozóně a vytvořit nová pracovní místa. Je možné mít pochyby o účinnosti tohoto opatření, ale záměr banky představuje přesně ten druh expanzivní politiky, který Evropa potřebuje,“ myslí si španělský deník.
Podle El Paísu je zjevné, že evropské instituce se odhodlaly k radikálnímu obratu ve své hospodářské politice.
Vůči Francii a Itálii navíc vystupují dostatečně flexibilně, aby tak úsporná opatření v těchto zemích nenapáchala ještě další škody.
Program Evropské centrální banky by měl nastartovat růst a ukončit stagnaci. „To by byla i velká pomoc při hledání rychlého řešení řeckého problému,“ uzavírá El País.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
