Evropské volby tlačí na dokončení bankovní unie

Dohled přinese nová místa

Frankfurt nad Mohanem, kde sídlí stovky bank a uložit své peníze si tady můžete téměř na každém rohu, tak získá na důležitosti na finanční mapě světa. Právě ECB bude nově přímo dohlížet na systémově důležité evropské banky. „Plánujeme najmout zhruba tisícovku lidí.

Kolem 770 z nich budou supervizoři, kteří se budou přímo podílet na dohledu nad bankami, a zbylých zhruba 230 lidí bude spadat pod takzvané sdílené služby, jako například právníci, komunikační oddělení nebo počítačoví technici,“ vysvětluje mluvčí Jednotného dohledového mechanismu Uta Harnischfegerová, se kterou jsme v nejvyšším patře Evropské centrální banky s nádherným výhledem na město. „Potřebujeme zkušené lidi, a to co nejdříve, takže je hledáme většinou v národních dohledových orgánech. Také ale hledáme a rádi bychom najali i lidi z privátní sféry například auditory, nebo lidi přímo z bank,“ uřesňuje Uta.

ECB se ale nepřipravuje pouze technicky a než převezme dohled nad bankami, tak je nejprve důkladně prověřuje. Do října příštího roku tak zevrubně zkontroluje 128 systémově důležitých bank a kontrola zdravotního stavu bank už začala. „Říkáme tomu komplexní hodnocení, protože se skládá ze tří částí. První je ohodnocení risku. V ní budeme zkoumat, jaký je podnikatelský model banky, kde se skrývají největší rizika a jak se banka s rizikovými aktivy vyrovnává.

Druhý krok bude posuzování kvality aktiv bank. Podíváme se, jaká aktiva banka vlastní, jestli má dostatečné zástavy nebo jestli je dostatečně zaopatřená pro půjčování. A v třetí fázi budeme na banky aplikovat stresstesty. Vyzkoušíme jejich odolnost v krizovém okamžiku, například hluboké recesi. A podle simulací zjistíme, jak by se banka s takovou situací dokázala vyrovnat,“ vysvětluje složitost mluvčí Jednotného dohledového mechanismu.

Integrace posiluje

Banky už proto od ECB obdržely rozsáhlé dotazníky a excelové tabulky, do kterých mají vepsat podrobné informace o svých aktivitách. Jednou z nich je i německá Deutsche Bank. Z budovy Evropské centrální banky je to k ní sotva tři sta metrů a najdete ji i bez mapy. Dvě nádherně se lesknoucí věže, které se tyčí do výšky 155 metrů, jsou totiž nepřehlédnutelné.

„Jsem trochu skeptická ohledně toho, že ECB bude kontrolovat pouze úvěrové instituce. Když se podíváte na trh komplexně, je potřeba do dohledu zahrnout také například pojišťovny a panevropskou infrastrukturu finančního trhu. Ale chápu, že to teď nešlo především kvůli právním překážkám. Kromě toho je možné že se v některých chvílích dostane ECB do střetu zájmů,“ varuje analytičky Deutshe bank Patricie Wruuck, se kterou jsme opět vystoupaly do
nejvyšších pater s dech beroucím výhledem.

Evropská unie|foto: Free Digital Photos

I přes určité slabiny jednotného bankovního dohledu analytička vytvoření nadnárodního dohledu vítá. „Rozhodně to může posílit jistotu na finančních trzích a kvalitu dohledu. Taky zajistí, že bude dohled konzistentní a neutrální napříč celou Evropskou unií. To vše pomůže posílit jednotný trh. Ale musíme si uvědomit, že jednotný dohled je pouze jedním z pilířů Bankovní unie a je důležité se dohodnout také na dalších dvou,“ upozorňuje analytička Deutshe Bank.

Na mysli má jednotný rezoluční mechanismus, který by rozhodoval o tom, co dělat s bankou, která se ocitne v problémech, a také jednotný evropský fond, do toho by měly přispívat samy banky, a pokud by se některá z nich dostala do problémů, nemusely by už díky těmto penězům náklady na jejich řešení platit daňoví poplatníci.

Jednotný dohled nad bankami je povinný pro všechny země eurozóny. Připojit se k němu mohou dobrovolně ale i ostatní země Evropské unie. Tedy i Česká republika. Nevýhodou pro ně ale je, že se budou podílet na všech částech systému. Finální rozhodnutí musí vždy schválit rada guvernérů Evropské centrální banky, kde země, které v eurozóně nejsou, nemají svého zástupce.

„Obecně, čím více je země ekonomicky do Evropy a eurozóny integrovaná, tím spíše je pro ni výhodné zapojit se do dohledu hned od začátku. Zaprvé by to bylo jednodušší, protože už by byla zaběhlá ve všech pravidlech a procesech, a především jí to dá možnost ovlivňovat vytváření pravidel,“ nabádá analytička Deutshe bank Patricie Wruuck.

Strašák nových euroskeptiků

Toto jsou už ale opět rozhodnutí určená především pro evropské politiky. Ti by mohli jednotný rezoluční mechanismus dohodnout už tento měsíc na summitu v Bruselu. „Jednotný bankovní dohled bude fungovat pouze tehdy, pokud budou fungovat i dvě opěrné nohy. To říká i ECB! Nebudou-li všechny tři pilíře fungovat, pak je zbytečné se o tomto bavit,“ říká europoslanec za ODS Ivo Strejček, pro kterého je signifikantní modalita hlasování, aby český zástupce nebyl přehlasováván.

Podle europoslance za ČSSD Libora Roučka by se Česko mělo přidat. „Naše velké banky jsou vlastněny a propojeny s velkými bankovními domy uvnitř Unie. Ty dvě další opory se právě teď budují,“ vysvětluje Libor Rouček, podle kterého by byl nejefektivnější jednotný záchranný mechanismus. „Právě rozdrobení záchranného mechanismu na národní úroveň, na popud Německa nebo Švédska, ukazují, že některé členské státy nechtějí platit za jiné, takže je to váhání, které naznačuje, že vůbec nemusí bankovní unie vzniknout,“ dodává Ivo Strejček.

Bankovní unie. Ilustrační foto|foto: Fotobanka RGBStock

Jestli se podaří domluvit se na jednotném rezolučním mechanismu, je zatím velmi nejisté. Kupředu je však velmi silně žene vidina květnových voleb do Evropského parlamentu, který musí jejich návrh schválit. Podle mnohých komentátorů totiž hrozí, že se do této instituce dostane až příliš euroskeptických politiků, kteří by další pilíř bankovní unie schválili jen stěží.