Evropské plány na snížení nezaměstnanosti mladých. Brusel do Česka posílá 800 milionů korun

Může mladým lidem pomoct najít práci? Nebo jsou kořeny problému hlubší? Karlovarský kraj trpí jednou z nejvyšších nezaměstnaností v České republice. Uplatnění tady hledá více než 15 tisíc lidí. Skoro třetinu z nich tvoří uchazeči do 30 let.

„Je velká poptávka po lékařích, zdravotních sestrách, v oblasti služeb na Chebsku chybějí šičky, zámečníci, kovodělníci,“ říká ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce v Karlových Varech Martina Klánová.

Poptávky zaměstnavatelů a kvalifikace uchazečů se často míjí. Firmy postrádají odborníky a mladí vzdělaní lidé z regionu odcházejí za atraktivnějšími vyhlídkami. „V Karlových Varech je to fyzioterapeut. Tam je potřeba 25 lidí. Vozí lidi z Polska, aby to naplnili na lázních, my je nemáme,“ dodává náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miloslav Čermák.

Umět přiměřeně komunikovat

Jedním z nástrojů, jak odlivu pracovních sil zabránit, jsou stipendia. Jejich příjemci se během studia kraji zavazují, že uplatnění budou hledat v karlovarském regionu. Zaměstnavatelé můžou čerpat příspěvky na mzdy, a to až osm měsíců.

Na zlepšení pozice na trhu práce se čím dál častěji podílí i uchazeči. Podle vedoucí evropských projektů na karlovarském pracovním úřadě Gabriely Kratochvílové pominula doba, kdy žadatel o místo dostal jen seznam pracovních nabídek.

Laura ze španělského Gijónu|foto: zdroj: Flickr.com, Evropská komise

„Uchazeče provedeme základními znalostmi, finanční gramotností, psaní životopisů, osobnostní stránky. Je možné udělat rekvalifikační kurz. Umístili jsme 267 uchazečů s tím, že 80 - 90 procent míst bude udržitelných.“

Pomocnou ruku podává i Hospodářská komora ČR, od Evropské unie dostala 8 milionů korun na takzvané motivační kurzy. V Chebu je vede lektorka Petra Strnadová.

„Jsou si víc vědomí toho, jak komunikace má dopad na uplatnění, na vztahy v práci, mezi kolegy. Víc si uvědomují, že je potřeba umět přiměřeně komunikovat v práci.“

V ČR program záruk pro mladé startuje na podzim a naváže na již běžící programy. Mladí do 30 let budou mít možnost získat od úřadu práce odbornou praxi pod vedením mentora, další vzdělávání nebo kariérní poradenství.

Pracovat za uhrazení nákladů

Nejvyšší nezaměstnanost mladých je v Ústeckém a Karlovarském kraji, tyto dva kraje dostanou od EU navíc 800 milionů korun. Za ně budou moci mladí lidé do 25 let získat prostřednictvím úřadu práce stáž v zahraničí, včetně uhrazení nákladů na cestu, ubytování, stravování a jazykový kurz.

Carl Boyne z Bellymunu musel na úřad práce v osmnácti letech|foto: zdroj: Flickr.com, Evropská komise

Úřad práce bude podporovat další vzdělávání mladých. Se zárukou pro mladé mají zahraniční regiony zkušenosti. Několik z těch, co našli životní uplatnění, se sešlo v Bruselu, aby si své zkušenosti vyměnili.

„Já jsem nepracoval nikdy, neměl jsem vzdělání ani zkušenosti, jen jednu brigádu v rychlém občerstvení, tam jsem skončil po dvou týdnech.“ Carl pochází z předměstí irského Dublinu, kde po hospodářské krizi raketově vzrostla nezaměstnanost. Carl musel na úřad práce v osmnácti letech.

Na rozdíl od něj vystudovala vysokou školu Laura ze španělského Gijónu. Ani ona práci nesehnala. „Na pohovorech chtěli slyšet o mých zkušenostech. Nestačilo jim, že účetnictví umím ze školy.“

Laura i Carl jsou z regionů, kde nezaměstnanost mladých přesahuje 50 procent. Irský Ballymun a španělský Gijónu, ale i litevský Vilnius se zapojili do pilotního projektu programu EU Záruka pro mladé.

Místní úřady se v něm s podporou evropských peněz pokusily propojit firmy a mládež bez práce. Mladým slíbily, že jim do 4 měsíců seženou práci, nebo zajistí dodatečné vzdělání. Firmy požádaly, aby mladým daly příležitost u nich pracovat alespoň na pár týdnů, výměnou za uhrazení nákladů.

Mít odhodlání něco dokázat

Projekt Záruky pro mladé vedl v irském Ballymunu Paul Carroll z úřadu práce|foto: zdroj: Flickr.com, Evropská komise

Do pokusu se zapojila i Litevka Kristina Nargelaite, která má ve Vilniusu restauraci. Vzala si na zkoušku pět lidí. Dva z nich ji zaujali, a tak jim nabídla stálé placené místo kuchaře. „Neměli žádnou školu, jen doma rádi vařili. Byli ochotní se učit ode mě a chtěli si to zkusit.“

Ballymun, Gijón i Vilnius jsou od sebe vzdálené tisíce kilometrů. Nezaměstnanost je tam taková, že mladí nemají chuť něco zkoušet. Cílem záruky pro mladé bylo skepsi zlomit.

„Myslím, že je potřeba mít odhodlání něco vytvořit a dokázat. Nejhorší je nic nedělat a nic nechtít. Dřív to byl i můj případ. Když tohle vnitřní chtění nemáte, je potřeba to nastartovat. Právě v tom vám pomůžou,“ vysvětluje Carl, který vystudoval sociální péči.

V irském Ballymunu klesla nezaměstnanost mladých o třetinu. Projekt Záruky pro mladé tam vedl Paul Carroll z úřadu práce. Energický bělovlasý muž měl za sebou desítky let zkušeností, ale taky pocit, že staré postupy selhávají.

Paul Carroll musel úspěch programu vydupat ze země. „Požádali jsme zaměstnavatele, aby přišli na setkání s mladými lidmi a řekli jim, co musí mladí lidé umět, když u nich chtějí pracovat. Taková informace má vyšší hodnotu, když zazní z úst podnikatele, než když to řekne úředník. Je potřeba být kreativní v tom, co můžou firmy nabídnout.“

Nezaměstnanost mladých je problém, o kterém se v Česku nemluví. Přitom tu nemá práci ani nestuduje 16 procent lidí do 25 let, jak vyplývá z loňských údajů Eurostatu. Pokud má člověk delší dobu problém najít svou první práci, jak dlouho to může trvat, aby to na něm a na jeho kariéře nezanechalo trvalé následky?

„Je rozdíl u čerstvých absolventů a u těch, který mají za sebou nějakou kariéru. Tam je degradace lidského kapitálu a zkušeností a kontaktů, a takzvaný stigma efekt. Zaměstnavatelé o vás ví, že jste dlouho nezaměstnaný, a říkají si, proč ten panáček dlouho nepracuje, na něm bude něco divného, radši ho nevezmeme. Ta pravděpodobnost se dále snižuje, najít zaměstnání,“ říká ekonom Daniel Münich z Institu Cerge-EI.