Evropská unie by neměla nad mafiánskou Maltou vyjadřovat jen znechucení, je třeba jednat

Zatím není jasné, kdo za bombovým útokem z 16. října stojí. Nejenom občané Malty pochybují o tom, že vražda bude vůbec někdy objasněna. Skeptická je prý i většina unijních politiků. Manfred Weber, vůdce konzervativní frakce Evropského parlamentu, soudí, že samotná Malta nedisponuje prostředky k vyřešení případu. A vyzývá k vytvoření nezávislého evropského vyšetřovacího týmu.

Přestože maltský premiér Joseph Muscat už požádal o pomoc nizozemské, britské a americké vyšetřovatele a vypsal odměnu přes milion dolarů na dopadení pachatelů, většinu europoslanců to neuspokojilo. Klub Zelených dokonce žádá, aby Muscat a jeho labouristická vláda odstoupili a přiznali, že jejich země je prorostlá korupcí a že politická reprezentace situaci nezvládá.

Daňový ráj a výnosy z hazardu

Od chvíle, kdy Malta v roce 1964 získala nezávislost na Spojeném království, se pravidelně střídali ve vládě nad ostrovním státem konzervativní nacionalisté právě s labouristy. Obě partaje ale mají stejně úzké vazby na nejmocnější rodiny v zemi. Hranice mezi policií, spravedlností a obchodem se na Maltě často stírají, čteme na serveru stanice Deutsche Welle.

Maďarský premiér Viktor Orbán|foto: Thomas Kulidakis

Hospodářský úspěch, který na souostroví zavládl zejména po vstupu do Evropské unie v roce 2004, byl a stále je z velké části založený na turistickém ruchu a finančních službách. Ale také na výnosech z hazardu a na systémech, které umožňují vyhýbat se daňovým povinnostem.

Příběhy mafie

Galiziová neúnavně pranýřovala místní mafiánské struktury. Nevytasila vůči vládě a opozici ostré zbraně, ale důkazy a informacemi důsledně zaplavovala kanceláře prezidenta a vůdce opozice. Ve svých blogových příspěvcích často psala bulvárně laděné příběhy o korupci a nepotismu na Maltě. Málokdy předložila neprůstřelné důkazy, ale pokud je pravdou to, s čím přišla, je možné hovořit o nesmírně závažných problémech.

Její šokující vražda a hrozby na adresu svobody slova a nezávislosti médií vyvolávají otázky, jestli je Malta skutečně právním státem. A zda je vůbec sama schopná napravit tamní negativní trendy a nedostatky.

Nalézt odpověď je ale podle Deutsche Welle mimořádné obtížné. Přesto musí Evropská unie přinejmenším zahájit s Maltou oficiální dialog. Aby se zjistilo, jestli jsou při vyšetřování, soudních procedurách a ochraně základních práv dodržovány zásady právního státu.

Kromě toho musí Unie naléhavě posoudit svou vlastní roli ve vztahu k pochybnému finančnímu sektoru Malty. Není žádným tajemstvím, že souostroví je daňovým rájem, čehož využívá na 70 tisíc společností z celého světa. Právě minulý týden předložil Evropský parlament zprávu, která potvrzuje, že Malta odmítla spolupracovat s Bruselem při vyšetřování neprůhledných obchodních dohod, na kterých se podílejí offshorové společnosti.

Podezřelé nadace

Dokument ale také dokládá, že Malta v tom není sama. Doplňují ji Velká Británie, Kypr, Lotyšsko, Estonsko a Irsko, které podle zprávy rovněž často fungují jako daňové ráje s úzkými vazbami na podezřelé nadace a společnosti se sídlem v Panamě.

Galiziová soustavně přinášela odhalení, která vyplynula na povrch v kauze takzvaných Panamských dokumentů. A v této souvislosti psala o finančních machinacích manželky premiéra Muscata i nezákonných praktikách vůdce maltské opozice Adriana Delii, který se údajně vyhýbal placení daní. Galiziová byla přesvědčená o tom, že maltská korupce je koktejlem takových jevů, jako jsou praní špinavých peněz, obchodování s drogami, prostituce a daňové úniky.

Evropská unie by měla situaci na Maltě důkladně prozkoumat. Unie samozřejmě není všemocná, nicméně její tlak má svou váhu. V sázce je totiž pověst celého bloku. „Nelze přece obviňovat rebelující polský kabinet či paranoidního maďarského premiéra Viktora Orbána z nedodržování zásad právního státu a přitom nad děním na Maltě zavírat oči, píše doslova Bernd Riegert v komentáři pro server stanice Deutsche Welle.