Evropská unie by měla po útoku v Lipsku omezit volný pohyb ruských diplomatů, navrhuje Žantovský
Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.
Znamená to podle něj přijmout opatření, která dají Rusku jasně najevo, že jakýkoli vojenský krok vůči Evropě v Evropské unii narazí na velmi tvrdý odpor. A nejen to.
Čtěte také
„Zároveň trestat původce takových provokací a ty, kdo jsou zodpovědní za pokračující agresi proti Ukrajině – která je pochopitelně u kořene celé věci – prostřednictvím mezinárodních sankcí, o což se Evropská unie snaží,“ vysvětluje Žantovský v Osobnosti Plus.
„To všechno by mělo Rusku dát najevo, že jeho dosavadní politika pro něj nepřináší žádné dobré výsledky a že je třeba ji změnit.
Útok v Lipsku je podle něj silný impulz pro posilování bezpečnosti, ochrany strategické infrastruktury, pro intenzivnější činnost zpravodajských služeb proti ruské infiltraci a pro diplomacii a politické působení navenek.
Čtěte také
I proto je podle Žantovského správně, že si ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zve ruskou velvyslankyni. „My pochopitelně nevíme, co jí řekne, ale pokud to bude jasné varování proti tomu, aby takové kroky pokračovaly, nebo aby se dokonce přenesly na české území – máme v živé paměti útok ve Vrběticích – tak je to krok správným směrem,“ tvrdí diplomat.
Nejúčinnější opatření je podle Žantovského omezit vůči Rusům vízovou politiku v schengenském prostoru. „Bylo by záhodno, kdyby se členské země Evropské unie dohodly na omezení volného pohybu zejména ruských diplomatů, protože to přispívá i k ruské zpravodajské a dezinformační činnosti,“ míní.
Zahraniční politika vlády? Žádná
Žantovský trvá na svých slovech, že vláda Andreje Babiše (ANO) nemá žádnou zahraniční politiku. Ministr zahraničí Macinka ji podle prezidentova poradce zaměňuje s domácí a své výroky směřuje spíš českému publiku než světovému.
Čtěte také
„Je dobré říkat, jak připomněl ministr Macinka v projevu k velvyslancům v nedávném Černínském paláci, že Česká republika patří na Západ. Ale je k tomu také třeba přidat činy a někdy oběti, které to vyžaduje. Je dobré říkat, že základními zájmy České republiky je bezpečnost, prosperita a svoboda českých občanů – ale je to docela plané ujišťování, když máme takové problémy zajistit výdaje na obranu alespoň ve výši dvou procent HDP,“ poukazuje Žantovský.
„To je rozdíl mezi slovy a činy. Zahraniční politika není o slovech, i když se to tak někdy zdá. Ona je o činech,“ zdůrazňuje diplomat.
Macinka velvyslancům ve zmíněném projevu řekl, že česká zahraniční politika bude stát na třech základních principech. Na realismu, tedy jednání s takovým světem, jaký je, ne s takovým, jaký bychom si jich přáli mít. Důležitá má být reciprocita, tedy otázka, co získá Česká republika, a diverzifikace, tedy snaha stavět bezpečnost a prosperitu státu na více možnostech.
Čtěte také
Na těchto principech podle Žantovského není nic špatně. „Ale to je právě celý problém toho projevu. Používá triku, který všichni diplomaté a mnozí politici znají: Že se vyvěsí papíroví draci a pak se na ně útočí a ničí se,“ upozorňuje a vysvětluje:
„Diplomacie je jedna z konzervativnějších oblastí lidské činnosti a pragmatismus je její první známkou.“
Podobně kritizuje Macinkův důraz na ekonomickou diplomacii. „Vždy, když slyším, že by se měla Česká republika věnovat ekonomické diplomacii, tak se mi začíná dělat trochu špatně, protože vím, že lidé na ambasádách, velvyslanci, ti schopnější většinu dne nedělají nic jiného než ekonomickou diplomacii. Bez toho bychom byli ještě v období plánovaného hospodářství,“ míní prezidentův poradce.
„Připomínat velvyslancům, že mají myslet na hospodářství, může jenom někdo, kdo nikdy netrávil v diplomacii delší čas.“
Čtěte také
Macinka také velvyslancům řekl, že nepotřebuje, aby se věnovali reportům o tom, co bylo, protože to si mohou lidé z ministerstva přečíst online. Naopak by se podle něj měli diplomaté více zabývat tím, co bude – odhadovat další vývoje a ukazovat na lidi, kteří budou mít vliv v budoucnu. To ale podle Žantovského diplomaté dělají:
„To je zase diplomatická malá násobilka. Nejen, že to diplomaté dělají, ale píší měsíční a čtvrtletní výroční zprávy, kde analyzují, jak se vyvíjí situace v zemi, kam míří, kdo budou ty příští osobnosti v její politice a kterým směrem se její zahraniční politika bude vyvíjet. Bez toho není možné diplomacii dělat.“
Dodává ale, že se mu v Macinkově projevu líbila výzva k větší odvaze k tomu, aby diplomaté nečekali na instrukce, ale odvážně jednali sami. „To považuji za správné, protože diplomaté jsou často konzervativní lidé a neradi takovou míru odvahy projevují. Otázka je, jak se bude ministr Macinka tvářit, až ji skutečně začnou projevovat,“ dodává Žantovský.
Jak reaguje Česko na měnící se světový řád? A co říká Žantovský na reset vztahů s Čínou, který plánuje současná vláda? Poslechněte si celou Osobnost Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
