Evropská unie je připravena použít v boji proti zbraním hromadného ničení vojenských prostředků

Šéfové diplomacií tak otevřeně připustili, že politická jednání a diplomatický tlak nejsou v případě hrozby použití atomových, biologických a chemických zbraní, všelékem. Pokud zmíněné prostředky selžou, přicházejí v úvahu nátlaková opatření, zakotvená v šestém článku Charty OSN a v mezinárodním právu, jako jsou sankce, zadržování lodí a použití síly. Stojí v dokumentu, ze kterého cituje agentura Reuters.

Během schůzky v Lucemburku se ministři shodli na tak zvaném akčním plánu, který označuje boj proti zbraním hromadného ničení za prioritu společné zahraniční politiky. Podle agenturních zpráv tento plán zprvu odmítalo přijmout Německo. Svůj názor však změnilo pod vlivem Francie, která dokumentu vyjádřila silnou podporu. Deník International Herald Tribune ve svém úterním vydání poznamenává, že je to vůbec poprvé, co se vlády členských států unie dohodli na určité strategii boje proti zbraním hromadného ničení. V zápětí však dodává, že teprve budoucnost ukáže, jak bude Brusel schopen tyto strategie prosazovat, až bude v této souvislosti čelit reálné a bezprostřední hrozbě.

Lucemburský dokument byl přijat jen dva týdny poté, co unie oznámila, že hodlá vyslat své vojáky do konfliktem zmítané demokratické republiky Kongo. Jedná se o první podobnou vojenskou operaci mimo Evropu. Mise do Konga bude také první vojenskou akcí Evropské unie, která se uskuteční bez asistence Severoatlantické aliance. Kmenové násilí si v tomto africkém státě za poslední měsíc vyžádalo zhruba pět set lidských životů. V úterý přinesly světové agentury informaci o tom, že francouzští vojáci, kteří tvoří součást mezinárodních stabilizačních jednotek, se v Kongu den před tím poprvé dostali do přímých bojů s místními povstalci a zabili při tom dva muže.

Diplomaté pondělní prohlášení evropských ministrů zahraničí o zbraních hromadného ničení všeobecně považují za snahu o sblížení starého kontinentu se Spojenými státy poté, co transatlantické vztahy tak silně poškodily rozdílné postoje spojenců k válce v Iráku. Podle nejmenovaného diplomatického zdroje, citovaného agenturou Reuters, lucemburský dokument naznačuje, že u Evropanů roste pochopení pro to, co americká vláda prezidenta George Bushe označuje, jako největší hrozbu pro mezinárodní bezpečnost.

Tomu však odporuje skutečnost, že Evropská unie nadále trvá na tom, aby její případné vojenské akce v budoucnu podléhaly souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Právě mezi jejími stálými členy, totiž v souvislosti s válkou v Iráku, došlo k názorovým rozepřím.

Akční plán ministrů zahraničí Evropské unie vznikl proto, aby zamezil šíření zbraní hromadného ničení a snížil hrozbu jejich použití. Zda však splní i další funkci, totiž přispěje k usmíření Evropy s Amerikou, ukáže příští týden, kdy se ve Washingtonu koná summit Evropské unie a Spojených států.