Evropská komise vzniká na druhý pokus

5. listopad 2004

Evropská komise se nyní rekonstruuje, Chosé Manuel Barroso podniká druhý pokus. S katolíkem Buttiglionem, který celou krizi rozpoutal, byla vyměněna ještě kritizovaná lotyšská eurokomisařka Ingrida Udreová, maďarský exkomunista Laszlo Kovács zato zůstává.

Jaké závěry si můžeme učinit z celé kauzy Buttiglione, která odstartovala nyní probíhající rekonstrukci nové evropské komise?

Má snad člověk, který se stane evropským komisařem, zapomenout na své osobní přesvědčení? Jeden z mála, kdo prolomili ticho, vládnoucí v Bruselu, byl nám dobře známý německý eurokomisař Günter Verheugen, jenž má nyní v evropské komisi portfolio průmyslu, a jenž se Buttiglioneho zastal, když řekl, že každý má právo na vlastní názor a na to, žít svůj život podle určitých hodnot." Le Monde cituje také odcházejícího eurokomisaře Pavla Teličku, který "oceňuje, že Buttiglione vyjádřil svůj názor.

Takový Jacques Delors, někdejší předseda Evropské komise, se nikdy nepotřeboval se svým křesťanským přesvědčením skrývat. Katolíci se účastnili odbojového hnutí za II. světové války, bojů dělnictva i bojů za vybudování Evropy, píše Le Monde. Avšak Buttiglione nyní platí za všechny projevy ztráty důvěry v moderní společnosti, k nimž dochází již celá léta. Dnes již nikoho nedokáží strhnout řeči o tom, že morální zákon je nad občanským zákonem, že tím, že je něco legální, nemusí to být ještě etické, a že role státu by se neměla omezovat na přitakávání většině. Ústup katolicismu v Evropě lze dobře doložit v zemích, jako je Španělsko, kde bude brzy legalizováno manželství gayů, či Rakousko, které přichází o desetitisíce věřících skandály s pedofilními kněžími.

Církev je někdy přizvána, aby hasila narůstající problémy v chudých předměstích, ale nikdo ji neposlouchá, když bojuje o regulování přistěhovalců bez papírů, či za respektování rodiny, píše Le Monde. Z jejích projevů si všichni zapamatují pouze zákazy antikoncepce, prezervativů, potratů, či homosexuality. Italský intelektuál Vittorio Messori napsal v listu Il Messagero, že jsou nyní už jen tři kategorie lidí, do nichž se může kopat, aniž by byl člověk politicky nekorektní: katolíci, kuřáci a lovci. Vatikán se obává, že pro laicizovanou Evropu již není než jednou nátlakovou skupinou mezi jinými.

Co je na celé kauze zajímavé, je fakt, jak se tiše převrátila hlediska, pohled na to, co je nonkonformní a odvážné. Neboť v roli nonkonformního muže, bouřliváka, trvajícího statečně na svém nepopulárním názoru proti všeobecně sdílenému postoji, je tento katolický konzervativec.

Co vlastně řekl tolik nestravitelného? Že homosexualita je hřích. Ale vždyť jako přesvědčený katolík jen trvá na tom, že pouze cituje oficiální doktrínu katolické církve. Anebo je ji z hlediska politické korektnosti třeba stavět do stejné kategorie, jako je diktatura proletariátu nebo konečné řešení židovské otázky?

A co je vlastně tolik nestravitelného na názoru, že účelem manželství je plodit a vychovávat děti? Je pravda, že některé Buttiglioneho výroky byly neobratné - možná dokonce záměrně. Musel dodatečně vysvětlovat, že mínil, že je pracujícím ženám třeba umožnit, aby měly zároveň děti. Jeho výrok o našem Špidlovi je nešťastný a mířil vedle, ale chápu ho, když se nyní počalo po evropských úřadech potulovat tolik exotů z divokého východu - sami Češi jich tam dodali hned několik.

Stejně zřejmě nepřipadá v úvahu, aby se Evropa budovala proti mínění miliónů občanů, kteří myslí jako on. Nyní se navíc dozvídáme, že Buttiglione byl do Bruselu vyslán proto, že byl v Berlusconiho vládě nepohodlný. Takže Buttiglione je vlastně vítězem: jednak se vrátí na své místo italského ministra pro evropské záležitosti, a jednak rozpoutal diskusi, která může být velmi potřebná, ba očistná.

Nyní tedy v předstihu prezentoval předseda Barroso nově složenou komisi. Buttiglioneho má nahradit nynější italský ministr Franco Frattini, za kritizovanou Lotyšku ze strany Zelených Ingridu Udreovou pak nastoupil bývalý lotyšský velvyslanec při Evropské unii Andris Piegbals. Holandská liberálka Neelie Kroesová, která dostala na starost hospodářskou soutěž, tedy zůstává, a pro nás je navíc špatná zpráva, že Budapešť si přes odpor poslanců nakonec prosadila svého exkomunistu Laszlo Kovácse, který schvaluje okupaci Československa bratrskými vojsky v roce 1968. Místo původního portfolia energetiky, pro nějž byl shledán nekompetentním, mu však nyní má být přidělena oblast daní a celní politiky. Ať tak či tak, nezbývá, než doufat, že nová Komise u Europarlamentu tentokrát projde.

autor: Tomáš Kybal
Spustit audio