Evropané, nejezte žáby, varují vědci. Žabí stehýnka si oblíbili i Češi

Státy EU jsou největším odběratelem žabích stehýnek na světě. Dokládá to studie vědců z časopisu Nature Conservation. Největšími konzumenty žabích stehýnek byli v měřené dekádě Francouzi, hlavním dovozcem Belgie.

„Také Česká republika se dostala mezi země, kam se dovážela žabí stehýnka. To neplatilo pro Polsko nebo Německo,“ říká herpetolog Václav Gvoždík. Česko v objednávkách žabího masa předčilo i další sousedy, Rakousko a Slovensko. 

Vědci upozorňují, že když se ale sečte zájem o konzumaci žabího masa ve všech členských zemích Evropské unie, výsledkem může být i vymírání celých žabích populací.

Čtěte také

Invazní ropuchy se staly v Austrálii kanibaly. Starší pulci se zbavují mladší konkurence.

„Asi to nevyřešíme jen tím, že budeme jíst řasy. Pro chudší země to bývá zdroj příjmů,“ připouští Jan Pačes, molekulární genetik a bioinformatik.

Podle něj je těžké ve vztahu ke konzumaci žabího masa dělat dobrá rozhodnutí i proto, že  zkušenost s chovem zvířat na maso máme spíš jen u skotu, ovcí či králíků.

„Naučit se chovat nové druhy je obtížné, ale když je chovat nebudeme, budou se dál lovit,“ obává se Pačes. Domnívá se, že i žáby se časem chovat naučíme.

Toxická stehýnka

Získat pro studii data o exportu žab převážně z Asie a o míře jejich konzumace Evropany, bylo pro autory studie z mnoha důvodů obtížné.

Ani v Evropské unii se nevede evidence o tom, které druhy žab se nejvíc prodávají. Není také znám obsah pesticidů a dalších toxinů v dováženém žabím mase.

Čtěte také

Veleskokan goliáší buduje rybníčky a dokáže tahat těžké kameny

Ve třetím světě, odkud se stehýnka do Evropy dovážejí, nebývá informování o používání agrochemikálií a doplňků výživy na žabích farmách běžné a transparentní.

„Žáby se často sbírají někde v přírodě, kde sběr nemůže být vždy pod kontrolou. Když je někdo nachytá ve stoce, nevíme, zda nejsou kontaminované chemikáliemi,“ popisuje situaci Gvoždík. 

Otázkou podle vědců zůstává, jak realistické je po šéfkuchařích chtít, aby zaznamenávali druhy a počet žab, které zpracovali do jídel. Dostávají totiž obvykle naporcovaná stehýnka bez kůže, která lze druhově určit už jen geneticky. 

Škůdci a pesticidy

Největší zájem mezi gurmány je o žáby s velkými končetinami, ty jsou proto nejohroženější. Patří k nim hlavně tři druhy asijských skokanů – krabožravý, indomalajský a velkozubý. 

Zatímco v 70. a 80. letech 20. století byly hlavními dodavateli žabích stehýnek do Evropy Indie a Bangladéš, dnes jich nejvíc vyváží Indonésie. Původní dodavatelé začali mít kvůli jejich lovu potíže v zemědělství.

Čtěte také

Skleněné žáby netrápí trombóza. Uklízejí si červené krvinky do jater

Poté, co asi tak po deseti letech řada lovených žabích populací zkolabovala, Indie a Bangladéš jejich odchyt zakázaly. „Žáby jim mizí a zvyšuje to počet škůdců na polích,“ popisuje tamní situaci Gvoždík.

V posledních deseti letech se staly exportéry žab i některé evropské země, jako je Turecko nebo Albánie. Odtamtud se vyvážejí žáby, které dobře známe i z naší přírody. „Vychytávají zelené skokany a posílají je do Belgie,“ popisuje herpetolog.

Žabí farmy

Ani chovy žab na maso na komerčních farmách, například ve Vietnamu, nejsou bezproblémové. Když uteče do asijské přírody třeba původně americký skokan volský, chová se jako typický invazní druh: bere obživu domácím obojživelníkům, může na ně převést nové nemoci a menší druhy také loví.

Další problém je etika a zdravotní režim chovů. „Farem já málo a prostor je náročný,“ připouští Gvoždík. Popisuje, jak nejžádanější žáby s velkými stehny doskočí třeba i dva metry. Když k tomu dojde v malém prostoru chovu, žáby se potlučou a objeví se  infekce, případně další zdravotní problémy.

Je otázkou, zda se proto zaplesnivělé žáby nebo ty s bakteriálními infekcemi nedostanou občas i do exportu. Další možnost je žáby léčit, například antibiotiky. „Sypou jim do potravy léky, které se můžou v mase hromadit,“ varuje Václav Gvoždík. Připomíná, že dodnes maso nikdo nekontroluje. 

Z jakých důvodů není dobré konzumovat žabí stehýnka? Díky čemu dokázali v evoluci přežít obojživelníci s výrazným zbarvením? Proč stojí za pozornost tichá žába z Tanzánie? Poslechněte si celou Laboratoř v audiozáznamu. Debatují biologové Václav Gvoždík a Jan Pačes, spoluúčinkuje herečka Kamila Špráchalová.