Evropa nahrazuje dodávky energií z Ruska zkapalněným zemním plynem. Jeho nabídka je ale stále omezená, míní ekonomka

Čtěte také

Matesová: Vysoké ceny energií a potravin narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv

Téměř všichni dodavatelé energií v Česku nabízí tarify pod vládním stropem. Něco takového si lidé před několika měsíci ještě nedokázali představit. Aktuálně se plyn na příští a další rok prodává na trhu zhruba za polovinu úrovně vládního stropu nastaveného na tři koruny za KWh. Stejně je na tom i elektřina, kde vláda stanovila strop na korun šest za KWh, a zlevňování má prý pokračovat.

K poklesu energií přispívá hlavně uklidnění situace ohledně plynu. Evropě se daří nahrazovat dodávky komodity z Ruska zkapalněným zemním plynem. Na snížení má vliv také teplé počasí během zimy a hlavně úspory energií. V nich Češi pokračují i přes zmírnění hrozby návratu vysokých cen. Podle Energetického regulačního úřadu jsme v prvním čtvrtletí spotřebovali meziročně o 13 procent méně plynu a elektřiny o 5 procent.

Čtěte také

Zemní plyn je ještě horší než uhlí nebo ropa, nepřecházejme na něj, varují ekologové

I přes klesající ceny na energetických burzách ale ministerstvo průmyslu předpokládá, že vládní stropy minimálně do konce roku zůstanou zachovány. Opozice trvale vyzývá k jejich snížení. „Zastropování smysl dává, ale musí být nastaveno na správné úrovni. Přece není normální, aby okolní země měly s výjimkou Německa strop někde na 50 až 70 procentech našeho stropu,“ říká bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček z hnutí ANO.

Nižší ceny energií na úkor průmyslu

Pokles cen na energetických burzách má podle ekonomky Ilony Švihlíkové několik důvodů, a to včetně opadnutí paniky, kterou jsme zažívali minulý rok v srpnu.

Je potřeba vnímat rozdíl mezi úsporami danými změnou chování a útlumem aktivity daným hospodářským cyklem.

„Vliv znepokojení a následující spekulace byl velmi silný, ale jsou tu i další faktory, zejména vývoj v Číně, což bude důležité i pro další období. Víme, že Čína ukončila svoji politiku zero-covid a obecně se očekává, že její hospodářská dynamika bude růst. Čína je samozřejmě velmi významným poptávajícím aktérem jak u zemního plynu, tak u ropy. To bude mít velký význam,“ vysvětluje Švihlíková a dodává, že důležité je také si uvědomit, že kromě úspor domácností, došlo i k útlumu průmyslové aktivity.

Čtěte také

Energie 2023: možné zdražování uvidíme na složenkách až v následujících letech, odhaduje analytička

„Některé aktivity, které jsou velmi energeticky náročné, dokonce výrobu uzavřely, přešly jinam nebo v tuto chvíli třeba jedou jenom na část své kapacity. To se může týkat výroby hnojiv nebo hliníkáren. A pokud by třeba jejich aktivita měla být obnovena, tak by se to samozřejmě zase projevilo na vyšší poptávce po energiích. Je potřeba vnímat, že je rozdíl mezi tím, co jsou úspory dané změnou chování, které má do budoucnosti smysl, a co je útlum aktivity daný hospodářským cyklem,“ míní.

Konec spotového trhu?

V případě zemního plynu se dnes EU koncentruje především na spotový trh, a jak uvádí Švihlíková, právě ten byl považován za něco, co přispěje ke zmenšení vlivu například ruského Gazpromu. Spotový trh je ale právě ten, který je náchylný ke spekulacím, panice i velkým výkyvům.

Ve Španělsku se dramaticky zvyšuje dovoz zkapalnělého zemního plynu právě z Ruské federace.

„Z tohoto důvodu se nyní i v řadě zemí diskutuje o tom, jestli není vhodnější mít dlouhodobé kontrakty. To neznamená, že budou s jednou zemí, ale třeba s několika, protože u zemního plynu – pokud hovoříme o zemích, jako je Katar – jsou investice do rozvoje nových polí, těžby a s tím související infrastruktury obrovské. Hovoříme o desítkách miliard dolarů a je logické, že taková země potom bude chtít závazek k dlouhodobému odběru,“ říká.

Velký význam Číny

Letošní zimu jsme zvládli velmi dobře nejen díky úsporám a vlídnému počasí, ale také díky naplnění zásobníků s velkým předstihem. Podle Švihlíkové ale ruský plyn hraje i nyní stále důležitou roli.

Čtěte také

Čína by se ráda viděla jako mírotvorce. To je ale neslučitelné s pomocí Rusku, míní velvyslanec při NATO Landovský

„Ve Španělsku se dramaticky zvyšuje dovoz zkapalnělého zemního plynu právě z Ruské federace. Na jedné straně je tedy nevyužívání potrubí, ale na druhé využívání LNG. Je potřeba se podívat na stranu nabídky a je patrné, že ta se v minulém roce tolik nezvýšila. Ono to skutečně nejde rychle. Ten problém tady stále je a velmi důležité bude, jestli Čína bude odebírat ruský plyn ze Síly Sibiře a stejně tak Japonsko Sachalin 1 a Sachalin 2,“ vysvětluje Švihlíková s tím, že záleží i na tom, jak by byly tyto kapacity využity.

„Například větší ekonomický růst v Číně by zřejmě vedl k tomu, že bychom více soupeřili právě s ní o nedostatečné dodávky zkapalněného zemního plynu. Myslím si, že je velmi dobře, že nedopadly ty nejčernější scénáře, protože už takto máme problémů dost a není potřeba přidělávat další. Ale přece jenom to omezení nabídky zkapalnělého zemního plynu je patrné a ještě bude několik let trvat,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.