Evakuaci židovských osad z pásma Gazy hrozí odklad

Ten je vyvrcholením třítýdenního období smutku, kdy židé oplakávají zničení prvního a druhého jeruzalémského Chrámu - nejdřív Babyloňany v 6. století před naším letopočtem a potom Římany v 1. století našeho letopočtu. S tímtéž dnem je však spojována i řada dalších tragických událostí židovských dějin a Šaron jistě nechce, aby k nim odpůrci evakuace přiřadili i vyklizení osad. Snaží se proto vyjít vstříc věřícím židům, aby jim umožnil dodržet předepsané náboženské zvyklosti, ke kterým patří i zákaz stěhování v době smutku. Začátek operace se tak má z 25. července odložit až na 15. srpna, kdy Tiša Be-Av skončí, a celá evakuace by měla být završena do poloviny září. Někteří komentátoři však spekulují, že jde pouze o záminku, aby Šaron nemusel přiznat, že stěhování není připraveno.

Teprve po více než roce od okamžiku, kdy premiér svůj plán zveřejnil, se mu letos začátkem dubna podařilo prosadit klíčovou legislativu, která evakuaci umožňuje. Teď když už jí konečně nestojí v cestě žádná právní překážka, se však řada médií, osadníků i politiků začíná ptát, jak se celou operaci podaří zvládnout v praxi.

Přestěhovat by se mělo všech 21 židovských osad v pásmu Gazy a čtyři další na Západním břehu Jordánu, celkem asi devět tisíc osob a jejich domácnosti, majetek, podniky, synagogy a hřbitovy, ale zatím pro ně nestojí jediný dům a i vhodné lokality se teprve vybírají. Neexistují náhradní školy, náhradní pracovní místa ani náhradní zemědělská půda. Hovoří se o výstavbě nových domů i celých osad v Negevské poušti a Galileji, ale budovat je ještě nikdo nezačal. I osadníci, kteří se odchodu nebrání, si stěžují, že s nimi ještě nikdo nemluvil. Závazný písemný souhlas s odsunem vyjádřilo zatím jen 108 rodin z 1.700.

Radikálové, kteří se řadu měsíců marně snažili evakuaci odvrátit, začínají s vládou teprve nyní jednat o praktických záležitostech a částkách vyčleněných na odškodnění a zakládat hodnotící komise. Přestože kabinet tvrdí, že se nové domy staví, podle izraelských médií spíš shání provizorní ubytování v maringotkách, hotelích a pronajatých bytech. První konkrétní krok provedla jen armáda, která už z pásma Gazy začala odvážet nepodstatné logistické vybavení.

Nepřipravenost vlády ale možná není jediným důvodem odkladu evakuace. Izraelský server Debkafile, který čerpá ze zpravodajských a vojenských zdrojů, tvrdí, že za ním stojí soukromá dohoda Šarona s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Popularita Abbáse i celé vládní strany Fatah mezi Palestinci prudce klesá kvůli absenci reforem a trvajícímu chaosu a korupci, a tak Abbás potřebuje před volbami do parlamentu získat čas a politické body. Ty by mu mohlo mimo jiné přinést i vyklizení pásma Gazy. Proto údajně chce volby plánované na 17. červenec odložit až na dobu, kdy bude Gaza patřit Palestincům, aby odvrátil porážku Fatahu a stále pravděpodobnější vítězství extremistického Hamasu. Na tom má samozřejmě zájem i Izrael.

Ariel Šaron odsun původně plánoval jako jednostranný krok, ale po obnově izraelsko-palestinských jednání po smrti Jásira Arafata a nástupu Abbáse začal uvažovat o koordinaci tohoto kroku s Palestinci. Předseda palestinské samosprávy koordinaci zprvu odmítal, a teprve v důsledku americko-egyptského tlaku vyjádřil minulý týden ochotu ke spolupráci. Budovy, sady a podniky odcházejících Izraelců tak zřejmě nebudou zničeny, jak předpokládal původní plán. Palestinci mají především zájem o převzetí prosperující průmyslové zóny Erec a rozsáhlých skleníků v oblasti Guš Katif, které v současnosti produkují dvě třetiny veškerého izraelského exportu organické zeleniny, ale také například pelargonií, a dodávají celých 90 procent košer hlávkového salátu na místní trh.

Koordinaci odsunu v posledních dnech stvrdila řada vysokých izraelských a palestinských představitelů, včetně ministra obrany Šaula Mofaze, který už potřetí jednal z palestinským ministrem pro vnitřní bezpečnost Muhammadem Dahlanem. S palestinským premiérem Ahmadem Kurájou se zase sešel místopředseda izraelské vlády Šimon Peres. Ten Kuráju překvapivě ujistil, že letošní evakuace Izraelců není poslední. Premiér Šaron však v rozhovoru s médii před svátkem Pesach zopakoval, že žádné další stahování neplánuje a že větší izraelské konglomerace na palestinských územích si chce židovský stát trvale ponechat. Odsun z pásma Gazy je jediný způsob, jak zachránit co nejvíc osad na Západním břehu Jordánu pro Izrael, zdůraznil premiér v rozporu s přáním Palestinců, ale i Spojených států.