Eva Turnová: Nízkopodnětový prezident
Vracím se v dobrém rozmaru z výletu ve Vysokých Tatrách, kde jsem nezažila jedinou stresovou situaci, snad jen motolici díky řídkému vzduchu na vrcholu vysoké hory, kterou jsem zažehnala dýcháním do pytlíku.
Cestou zpět jsem chytla o to maničtější náladu, kterou ještě umocnily místopisné názvy: Žabí kůň, Dlouhé mořské oko a Čubrina. Krásný výlet jsme pak ukončily koupí Terchavého kebabu.
V hlavě se mi vyčistilo a s chutí se začítám do zpráv z domova. Čtu si o tom, jak Michal Viewegh děkuje bohu, že se narodil v zemi, kde mohl osahávat svoje vrstevnice, aniž by to ohrozilo jeho kariéru, zejména díky tomu, že tu nežijí severoamerické kr**y, které ulítly na kampani metoo.
Narazím i na nejčerstvější novinku - lánský projev našeho prezidenta, ve kterém nešetří vulgarismy. Po dlouhé době se mi sevřel žaludek a myšlenky se zatáhly. V projevu se mluví o osobnostech z listopadové revoluce jako o bl**čcích a já vzpomínám, jak jsem díky těm bl**čkům mohla zažít prezidenta, který mi umožnil vyjádřit svoje názory, aniž bych se musela obávat nejen o svou kariéru, ale i o zdravý rozum.
Bez manželky
Zdá se mi, že jsme ve vztahu k naší hlavě státu v bodu, kdy se chováme jako žena týraná psychopatem – už víme, že je něco špatně, ale nemůžeme se z toho začarovaného kruhu vymanit, a tak se dál necháme fackovat a dál se vyčerpáváme reakcemi, přičemž dotyčný už si vlastně může dovolit udělat cokoli.
Přemýšlím za jakého prezidenta bych v současné době po vieweghovsku děkovala bohu. Asi klidně za nízkopodnětového, o kterém bych nemusela každý den slyšet, co vyvedl za trapný šprým, koho si oblíbil a koho nenávidí, takového, který naší zemi nepoužívá k pomstě za své minulé nezdary.
Samozřejmě že mi nevadí když někdo občas řekne slovo v*l, z**d. Ale kontext by neměl být nenávistný, protože myšlenka je hmotná a nakažlivá.
Jdu na sraz s kamarádem, který mě vítá slovy:
„Mně už je be z manželky...“
Okamžitě zareaguju:
„Tak s ní nebuď.“
„Já chtěl jen říct, že mi je bez z manželky smutno!“ brání se Toník.
Nejen severoamerickým ženám s dobrým záměrem to občas ulítne, me too.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.