Eva Hrnčířová: Na klimatickou konferenci v Glasgow nepřijedou dinosauři a lidstvo po ní nevyhyne

To stejné přichází v propagačním videu jako předehře ke dvoutýdennímu jednání OSN říct politikům dinosaurus. Počítačově animovaný ještěr nakráčí do tradičního obřího zasedacího sálu a před zlatou stěnou se znakem OSN u řečnického pultíku lidstvo varuje, že se řítí do záhuby. Jako dinosaurus o vyhynutí vlastního druhu něco ví. S dramatickou hudbou na pozadí proto doporučuje politikům už přestat s bilionovými investicemi do fosilních paliv. Je to stejné, jako kdyby dinosauři investovali do meteoritů, které je nakonec zahubily.

Čtěte také

Na klimatickém summitu Glasgow půjde i o peníze. Česko do zeleného fondu ale neplatí

Na konferenci, které se říká COP26, se sjedou lídři celého světa. Mluví se o tom, že by mohli poslat fosilní paliva do historie, když budou chtít přesvědčit Čínu nebo Indii, aby postupně vypnuly uhelné elektrárny a stanovily si nové klimatické cíle.

Problém ale je, že političtí dinosauři nejspíš do Glasgow vůbec nepřijedou. Účast odřekl čínský i brazilský prezident, omluvil se Vladimir Putin a nejistá je i přítomnost indického premiéra. Už z toho je zřejmé, že bez nich na žádné velké závazky nejspíš nedojde. I když hostitel – britský premiér Boris Johnson – tvrdí, že to bude rozhodující okamžik pro lidstvo, když měl školákům slíbit, že jim zajistí růžovou budoucnost na modré planetě, raději řekl, že dohodnout se na něčem bude velmi, velmi složité. Johnson není politický sebevrah a lidstvo je krůček od katastrofy prakticky každoročně před světovou konferencí.

Pařížská dohoda

Čtěte také

Svět míří na klimatickou konferenci ve Skotsku. Katastrofa už ale začala, ať ji vlády řeší, nebo ne

Od roku 2015, kdy necelé dvě stovky států přijaly v Paříži ambiciózní a oslavovaný závazek udržet růst teploty pod dvěma, ideálně jedním a půl stupněm Celsia, se zatím nic moc nedělo. Aby se vlády mohly k něčemu dalšímu zavázat, potřebují mít ale jasno, s jakými technologiemi se ke snižování emisí dá dojít. V tomto ohledu třeba Česko neví, jestli i jaderná energie bude patřit v Evropské unii k zeleným zdrojům. Poslední vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se k tomu sice překvapivě kloní, ale rozhodnutí zatím nepadlo.

Další karta, kterou potřebují mít politici v ruce, je veřejné mínění, že je to s klimatem vážné a že je potřeba skutečně něco dělat. Tam se zdá být Evropa rozdělená a argumenty se často točí kolem toho, že nedělá dost Čína ani Spojené státy, a už vůbec ne další méně vyspělé průmyslové země.

Na dobré cestě

Možná má ale ještěr v sále OSN pravdu, když pokračuje v proslovu směrem k lidstvu. „Přestaňte hledat výmluvy, začněte dělat změny,“ hlásá otevřenou tlamou. Celá koronavirová pandemie vytvořila v Evropě podmínky pro přechod k něčemu novému.

Nízkouhlíkové hospodářství není třeba vidět jen jako křečovitou a bolestivou změnu, ale jako šanci pro ekonomiku, pro lepší život, pro čistší prostředí kolem, pro lepší města. Lidstvo během dvou let s koronavirem prošlo změnou, kterou by nezvládlo možná za několik dekád. Nejde teď úplně o to, jak moc bude naplněn evropský „green deal“ nebo pařížské závazky. Jde o to, aby proces změn začal a politici tohle před lidstvem obhájili.

Klimatický summit OSN číslo 26 tak může být jen posunem na téhle cestě a za rok COP27 třeba přinese něco ambicióznějšího. Pokud na to bude lepší politická atmosféra. Glasgow možná skončí titulky o fiasku nebo katastrofě. Přesto je možné ho vidět jako krok na cestě dál k tomu, aby lidstvo neskončilo vlastní vinou jako dinosauři. 

Autorka je publicistka