Eva Hrnčířová: Emmanuel Macron bude Unii předsedat rychle a s euroskeptiky v zádech

14. listopad 2021

„Obnova, síla, sounáležitost“ – heslo francouzského předsednictví, které začne v lednu příštího roku. Emmanuel Macron mluvil o svých plánech v čele Evropy k Francouzům nyní. Obnova se týká ekonomiky poničené pandemií, síla je o bezpečnosti a posilování ochrany vnějších hranic Unie. Sounáležitost mluví o evropské identitě, o příslušenství k Unii, kterou Francie řídí a od ledna bude řídit ještě víc.

Francouzské vedení může dodat jako předsednictví velké země – po Slovinsku a Portugalsku – Unii zase nějaký elán a švih. Vloni tuto funkci splnila naposledy při tom německém Angela Merkelová.

Čtěte také

Priorit si Emmanuel Macron vytyčil ještě víc. V televizi Francouzům oznámil, že si chce políčit na technologické giganty a jejich regulaci, pootočit kormidlo ve vztazích s Afrikou směrem ke stabilitě a růstu a chce zavést důvěryhodnou strategii snižování emisí. Velká Francie bude mít velké cíle v každé oblasti – na domácí scéně by Macron sklidil úspěchy, kdyby vyřešil diskutovanou otázku minimální mzdy v Evropě, která teď výrazně ovlivňuje rozdíl cen práce ve Francii a východní části Unie.

Když je priorit mnoho, už to nejsou priority, ale dlouhý seznam. Navíc Macron bude chtít uspět v prvních třech měsících. Jisté je, že vrcholem francouzského předsednictví bude nejvyšší politický souboj na domácí scéně. V dubnu bude šéf Elysejského paláce obhajovat svůj prezidentský mandát ve volbách.

Využít svou šanci

Čtěte také

Předsednictví tak určitě využije pro svou prezidentskou kampaň, aby se ukázal jako obránce Evropy proti největším soupeřům – Marine Le Penové nebo Ericu Zemmourovi, kteří stojí proti Unii. Jejich euroskeptické voliče nejspíš nepřesvědčí, může ale zabodovat na konto dalších, jako je třeba Michel Barnier a jiní proevropští kandidáti.

Francie věří, že prezidentské volby předsednictví nijak nenaruší – od založení Unie jich má na svém kontě odvedených víc než desítku, a tak počítá s tím, že je to vlastně rutinní program státní správy, který se v lednu rozběhne a pojede až do konce června. Potom žezlo převezme Česká republika. Francouzi otevřou takzvanou novou předsednickou trojku – tou je Paříž, Praha a po ní Stockholm. První určuje témata pro dva zbylé. Česko má v řadě z nich spíš blíž k následujícímu Švédsku než Francii. Paříž je na rozdíl od Prahy a Stockholmu součástí eurozóny, a tak víc tlačí na solidaritu ve fiskální politice a prohlubování integrace. Na druhou stranu, jaderná energie jako čistý zdroj by mohla Čechy a Francouze dobře spojovat.

Čtěte také

Pro nové české ministry bude hodně důležité už během francouzských šesti měsíců vystupovat srozumitelně a spolupracovat s Francouzi v Bruselu se sebevědomím a asertivitou. Když před dvanácti lety před českým předsednictvím kraloval Evropě tehdejší prezident Nicolas Sarkozy, do své role se položil tak, že při předání žezla odmítal ustoupit do pozadí a nechtěl k němu Česko pustit.

Současný model se stálým europrezidentem v čele už sice nestaví šéfa předsedající země tolik do světel reflektorů. Každý ale může využít svou šanci. A neznamená to, že by Francouzi s nově zvoleným, ať už jakýmkoli, prezidentem nemohli špatně připravené Česko v čele Evropy převálcovat.

Autorka je publicistka

autor: Eva Hrnčířová
Spustit audio