Eva Hrnčířová: Brusel Vánoce nezakáže a každý si je může slavit po svém

4. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jesličky v Betlému příběhů

Mezi Bruselem a Vatikánem zahřmělo! Bouře se strhla kvůli internímu dokumentu Evropské komise o inkluzivní komunikaci. Už to zní samo o sobě hodně „bruselsky“.

Pár příkladů z návodu pro euroúředníky to ještě zesiluje. Nemají třeba používat oslovení „dámy a pánové“, ale univerzální kolegové (v angličtině to totiž zahrnuje i kolegyně), nebo se vyhýbat termínu „křestní jméno“, a používat pouze „první jméno“ nebo jen „jméno a příjmení“. A největší rozpor – o právě začínajícím období se nemá mluvit jako „o Vánocích“, ale pouze jako „o svátcích“. To všechno je samo o sobě jako velká voda na mlýn euroskeptikům a odpíračům bruselského diktátu.     

Čtěte také

Nejrychleji ale kritika přišla z Itálie a Vatikánu. Jeden z nejvyšších představitelů Svatého stolce, kardinál Pietro Parolin, reagoval, že nemůžeme zapomínat na křesťanské kořeny Evropy. V rozhovoru pro vatikánská média varoval směrem do Bruselu, že „kdo jde proti realitě, vystavuje se vážnému nebezpečí“. Komisařka pro rovnoprávnost Helena Dalliová se nejspíš upřímně vyděsila a navrhovaný dokument stáhla s odůvodněním, že ještě není dostatečně vyzrálý.

Multikulturní Evropa

Pojďme ale chvíli o realitě rozjímat. Ta je taková, že zdaleka ne všichni obyvatelé dnešní Evropské unie jsou věřící. Pokud ano, v naprosté většině křesťanská víra převládá, takže hrozba, že Brusel Vánoce zakáže, je nafouknutou bublinou a přehnaným titulkem.

Čtěte také

Když se člověk rozhlédne po Evropě, vidí, že i Vánoce se slaví všude trochu jinak. Někde tradičně, jinde se z nich staly svátky jako každé jiné, o kterých lidé cestují hlavně za hranice každodennosti a o narození Krista zase tolik nejde. Někdo slaví na Štědrý večer, někdo o den později, pravoslavné Vánoce přicházejí mnohem později. Muslimové, židé, buddhisté je neslaví nebo naopak pod vlivem křesťanské Evropy mají doma vánoční stromeček a svátky taky využívají k rodinným sešlostem. Není v tomto ono kouzlo? Sezóna svátků pak pokračuje Novým rokem, který má v různých koutech Evropy jinou důležitost, a dál až do Tří králů, kteří se notně oslavují hlavně na jihu. Každý má svoje pojetí Vánoc a jsou jich tucty.

Bruselský slon v porcelánu

Je mnoho důvodů přát „hezké svátky“, a ne jen Vánoce. Problém bruselské byrokratické bubliny ale je, že – zamčená za skly úřednických budov a odříznutá od reality – její snaha ukazovat diverzitu Evropy vyznívá spíš jako touha pošlapat tradice a ničit kořeny.

Evropská komise je úřednický nadnárodní kolos. Úzkostlivě si dává pozor na diskriminaci a na to, aby byla politicky korektní v každé situaci. To znamená, aby se neobracela jen k bílým, ženatým, heterosexuálním mužům, ale aby oslovila i diskriminované ženy, sexuální menšiny, příslušníky nejrůznějších náboženství i společenských vrstev a názorů. Přehnaná politická korektnost z ní spíš dělá odosobněného slona v porcelánu.

Pravdu možná měl někdejší eurokomisař, Ital Antonio Tajani, když k celé této bouři ve sklenici vody napsal: „Ať žije Evropa zdravého rozumu!“ S tím nejde než souhlasit. A tento rozhlasový komentář vznikl v jedné bruselské kavárně, která na dveřích přeje všem svým hostům doslova: „Veselé cokoli a buďte šťastní napořád!“

Autorka je publicistka

autor: Eva Hrnčířová
Spustit audio

Související