Eva Hrnčířová: Belgický slepenec kompromisů drží i po 190 letech

Letos to bylo 190 let od chvíle, kdy na trůn nárazníkového pásma, slepence části Francie a Nizozemska usedl po napoleonských válkách Leopold I. – král všech Belgičanů.

Čtěte také

Za povodněmi v Německu i Belgii opravdu stojí klimatická změna, cituje Politico klimatologa

Se současným králem Filipem není Belgie zkostnatělou monarchií. Královská rodina je civilní, s moderním přístupem k tradici. Královna Matilda neskrývala slzy, když viděla svou dceru Alžbětu, kadetku z vojenské královské akademie pochodovat na přehlídce na Place Royal s bajonetem na rameni. A v pestrých šatech si své těžce soudně vybojované místo na královské tribuně poprvé vychutnala belgická sochařka Delphine. Vloni se jí povedlo vyhrát spor o to, že je levobočkem penzionovaného krále Alberta II. Tolik k monarchii.

Pocta první linii

Pocty patřily především těm v akci – záchranářům, vojákům, hasičům, zdravotníkům, všem, kteří likvidují ničivé záplavy ve Valonsku – frankofonní části Belgie. Přehlídka byla okleštěná, drtivá většina armády je na místě a pomáhá potřebným nebo zasahuje proti rabování.

Počet obětí velké vody přesáhl tři desítky a skoro dvě desítky lidí se stále pohřešují. Jestli v posledních letech něco často rozhádanou Belgii spojuje, pak je to bohužel neštěstí – teroristické útoky v Bruselu, smrtící koronavirová pandemie nebo teď drastické záplavy.

Křehká koalice

Čtěte také

Eva Hrnčířová: Jen co Belgie začala radostně rozvolňovat, epidemiologové už to kazí

Nebyl by to ale Bart de Wever, šéf nejsilnější vlámské strany NVA, kdyby si při příležitosti svátku nešťouchnul do belgické celistvosti. „Kdybych mohl umřít jako Holanďan z jihu, byl bych šťastnější než umřít jako Belgičan,“ řekl, aby vyjádřil myšlenku, že bohaté severní Vlámsko by se v budoucnu mohlo připojit k Nizozemsku. Politik, který už léta živí vlámský separatismus, tak neopomněl zahrát na nacionalistickou notu.

Slabé a křehké belgické federální koalice jsou už ale prakticky pravidlem. Složité politické slepence těžko řeší jakékoli závažnější problémy. I v den národního svátku hrozil pád vlády kvůli zdánlivě lokálnímu tématu stovek migrantů „bez papírů“ v Bruselu.

Jenže vyčerpávající se hladovkou získali najednou světovou pozornost. Někteří z nich usilují o povolení zůstat v belgickém království i několik let, najednou je podpořili světoví umělci, intelektuálové i filmaři. A belgické vládě už poněkolikáté kvůli migraci hrozil rozpad. Nakonec ale oznámila, že spasila sebe i migranty nejasnou dohodou o ukončení hladovky.

V belgickém slepenci, jak to premiér komentoval, jsou politici od toho, aby hledali kompromisy a řešení, ne přidělávali problémy. Možná, že politika kompromisu a nekonečného vyjednávání je to, co Vlámy a Valony ještě drží pohromadě. Už 190 let.

Autorka je publicistka