Euro má 15 let, v době měnové krize není důvod k oslavám

Od zavedení společné evropské měny eura uběhlo 15 let. Na devizových trzích se s eurem začalo obchodovat už o tři roky dříve. Politici však k oslavám patnáctého výročí nevidí důvod. Příčinou je vleklá měnová krize a ani vyhlídky eura nejsou nijak růžové, píše německý hospodářský deník Das Handelsblatt.

Společná evropská měna byla zavedena 1. ledna 2002 ve dvanácti zemích Evropské unie, připomíná deník. V současnosti se euro používá v devatenácti zemích a platí jím asi 340 milionů lidí. Euro po zavedení nebylo v oblibě, a to zejména v Německu, kde se lidem dodnes stýská po německé marce.

Právě v Německu euru po jeho zavedení přezdívali Teuro. Tento tvar je odvozenina slova teuer, v překladu drahý. Důvodem bylo to, že po zavedení eura zdražilo zboží a služby. Alespoň v očích lidí, protože statistiky to nedokazují. V současné době podle průzkumů považuje 56 procent obyvatel Evropské unie zavedení eura za správný krok. Podle respondentů jednotná měna usnadňuje cestování a slouží také k udržení politické rovnováhy, píše Das Handelsblatt.

Společná evropská měna nezanikne


Euro je měnou eurozóny a po americkém dolaru druhým nejdůležitějším platidlem ve světovém měnovém systému. Měnová politika eurozóny je prováděna Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro je oficiálním platidlem v 19 z 28 států Evropské unie. Zavedeno bylo 1. ledna 2002.

Patnáctiletou existenci společné evropské měny bilancuje i španělský deník El Mundo. Jak píše, euro – navzdory předpovědím pesimistů - nezanikne, protože evropská jednota představuje nejlepší možnou cestu. Deník zároveň upozorňuje, že proces sjednocování ještě nedospěl ke konci a že existence jednotné měny si žádá také jednotné evropské hospodářství. V tomto ohledu je nemyslitelné, aby někteří členové Evropské unie zpomalovali vznik společné finanční a daňové politiky, podotýká El Mundo.

Francouzský deník La Croix k výročí zavedení eura uvádí, že bývalý francouzský prezident François Mitterrand svého času podporoval znovusjednocení Německa pouze za předpokladu, že bude zavedena společná evropská měna. Vycházel z předpokladu, že správa jednotné měny společně s Německem vyrovná rozložení hospodářských sil v Evropské unii. Mitterrand si totiž myslel, že jednotná měna přinutí členské státy přizpůsobit své rozpočty, sociální a daňovou politiku těm nejsilnějším.

Kdo euro ohrožuje

To se ale nestalo, píše deník La Croix. Tento mechanismus jednoduše nefungoval. Proto jsme dnes ve svízelné situaci. Ironie dějin vedla k tomu, že Německo svou hospodářskou pozici ještě více posílilo. A z toho vyplývají dva směry, kudy se euro může ubírat. Tím prvním je zrušení společné evropské měny, což by představovalo neuvěřitelně komplikovaný proces. Druhou možností je opatrné pokračování s dalším rozšiřováním společné měny. A to je ta lepší možnost, soudí autor článku ve francouzském deníku La Croix.

Německý list Das Handelsblatt si dále všímá současných evropských problémů, které by mohly vést k ohrožení společné evropské měny. Politická nestabilita v Itálii nebo zadluženost Portugalska, brexit a nepředvídatelnost výsledků francouzských prezidentských voleb mohou podle deníku ztížit situaci především německé kancléřce Angele Merkelové a způsobit tak další krizi eurozóny, uzavírá Das Handelsblatt.

autor: rer
Spustit audio