EU, Tusk, Mogheriniová... a Merkelová

Evropská unie si zvolila nové vedení – bývalý polský premiér Donald Tusk nahradil Belgičana Hermana van Rompuye a dosavadní italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová bude evropskou hlavní diplomatkou místo Britky Catherine Ashtonové.

Podle kritiků se má 41letá Římanka ještě hodně co učit, neboť v čele italské diplomacie stála jen šest měsíců, píše Guardian a připomíná, že francouzský Le Monde minulý týden varoval, že „jestli bude zvolena, bude to pro Evropu smutný den“.

Z hlediska Bruselu však splňuje dvě kritéria – je žena a sociální demokratka. Kritikové upozorňují, že je příliš mladá a nemá politický vliv ani zkušenosti s vysokou politikou. Jejich odpůrci namítají, že je schopná a pracovitá a bude dobrým prostředníkem.

Narodila se v Římě v roce 1973, vystudovala politologii a tématem její diplomové práce byl politický islám. Je vdaná a má dvě děti. Letos v únoru se stala nejmladší ministryní zahraničí v dějinách Itálie. Na národní i mezinárodní scéně udělala dojem svými vědomostmi a sebevědomým vystupováním. Mluví výborně anglicky, plynně francouzsky a trochu španělsky.

Čtěte také

Některé její kroky však vyvolaly údiv, jako když v červenci pozvala Vladimira Putina na říjnový ekonomický summit do Milána. Některé politické kruhy se pak pokusily její evropskou kandidaturu zablokovat, ale italský premiér Matteo Renzi ji prosazoval velmi umíněně.

Mogheriniová teď bude v nové funkci hodně cestovat, a řešit tak rozdílné problémy, jako je ukrajinský konflikt, íránský jaderný program nebo hrozba islamistických ozbrojenců na Blízkém východě, dodává BBC.

Z hlediska Bruselu 41letá Římanka Federica Mogheriniová splňuje dvě kritéria – je žena a sociální demokratka

Mogheriniová dostala přednost před respektovanými zahraničněpolitickými veterány, jako jsou Polák Radek Sikorski, litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová nebo Švéd Carl Bildt. Evropská ministerstva zahraničí budou její kroky i projevy bedlivě sledovat.

Nový prezident Evropské unie Donald Tusk měl silnou podporu německé kancléřky Angely Merkelové a britského premiéra Davida Camerona. Tuskova vláda dosud patřila k nejnesmlouvavějším zastáncům protiruských sankcí v Evropské unii a ukrajinská krize bude pro jeho vedení osmadvacítky velkou zkouškou.

Čtěte také

Za handicap je považována jeho nevalná znalost angličtiny. Tusk se sice v lednu ostře postavil proti Cameronovu návrhu omezit přídavky na děti evropským migrantům, ale britský premiér v něm přesto vidí potenciálního spojence – především v úsilí o zásadní reformu Unie.

Tusk se stal polským premiérem v roce 2007 a o čtyři roky později byl jako první od pádu komunismu zvolen do funkce podruhé. Pochází z kašubské menšiny v Gdaňsku, kde zrodila Solidarita, a v tomto hnutí se také angažoval. V témže městě vystudoval historii.

Podle serveru britského listu Spectator však Tusk nebude Cameronovým spojencem ve všem. Například si rozhodně nepřeje odchod Británie z Unie, jejž označil za „černý scénář“. Pochází však ze země, která není členem eurozóny, a bude mít pochopení pro ochranu britského jednotného trhu.

Nepodporuje ale jakékoli omezování volného pohybu. V současnosti je nejdůležitější, že je zastáncem tvrdého kursu vůči Rusku. Tvoří tak protiváhu k Mogheriniové, jež je považována za příliš mírnou. Tuskovo zvolení opět připomíná, jak velkou moc v Evropě má Angela Merkelová.

Zpracováno ze zahraničního tisku.