Eskalující obchodní válka prohloubí propad celosvětové ekonomiky

Ve svém redakčním komentáři na to upozorňuje britský list Financial Times.

Čtěte také

Švejnar: V americko-čínské obchodní válce se hraje o hodně. O nový systém světového obchodu, možná o mnohem víc

Čtěte také

Petr Holub: Pokud se experti nepletou, pak je krize za dveřmi

Editorial připouští, že sektor služeb zatím v celosvětovém měřítku zůstává relativně odolný vůči propadu ve výrobní oblasti. Zároveň je ale nutné pamatovat na to, že v srpnu rozdíl mezi oběma sektory zůstal na nevídaném maximu

Přitom bezprostřední konec obchodní války není na obzoru. Je proto zřejmě jen otázkou času, než se obchodní oslabení v oblasti investic promítne do spotřeby obyvatel.

Dynamika globální ekonomiky se ještě zhorší. Až teprve po dalším ochlazení se může situace obrátit k lepšímu, prorokují Financial Times. V prostředí s nízkým růstem a nízkou důvěrou v ekonomiku deník označuje za důležitou proměnou hlavně to, jak a jestli vůbec se Spojené státy rozhodnou zakročit vůči stále silnému dolaru.

Obavy o budoucnost globálního hospodářství rostou kvůli možnosti, že se Američané rozhodnou uměle snížit hodnotu své měny. Čísla ukazující poměry ve výrobním sektoru od začátku tohoto měsíce potvrzují hluboké kořeny ochlazení celosvětové výroby.

Zranitelná Evropa

Globální index vydávaný bankovní skupinou JPMorgan zaznamenal snížení objemu výroby čtvrtý měsíc v řadě.  Je to nejdelší soustavný pokles od roku 2012. A zároveň také nejzávažnější. Více než polovina ze třiceti sledovaných zemí vykazuje nižší produkci ve výrobním sektoru.

Financial Times upozorňují, že nejzranitelnější je v tomto ohledu Evropa. Starý kontinent je v problémech především kvůli pokračujícímu poklesu průmyslové výroby v Německu. Prudký pokles produkce je ale možné sledovat také u asijských ekonomik závislých na exportu.

Čtěte také

Financial Times: Obchodní válka s USA může Číně pomoci uskutečnit hospodářské reformy

Propadá se i výrobní sektor ve Spojených státech, který je přitom méně závislý na mezinárodním obchodu. V srpnu se poprvé za tři roky snížil index vydávaný Institutem řízení dodávek, tedy organizací, která zkoumá ekonomickou aktivitu pomocí anket u manažerů amerických firem. K poklesu významně přispěl negativní výhled objemu nových zakázek.

To vše nedává velkou naději na brzký růst globální ekonomiky. V USA by sice mělo výhledově dojít k dalšímu nárůstu průmyslové výroby, ale i tak se její objem očekává nejnižší za bezmála dekádu.

Nové celní tarify zavedené Washingtonem navíc situaci jen zhorší, myslí si britský hospodářský deník. Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa navýšit cla na čínské zboží až na 30 procent se nicméně zatím ve sledovaných datech neprojevilo.

Nové tarify by v plné šíři měly začít platit v prosinci. V tu chvíli se budou průměrně pohybovat na úrovni dvaceti čtyř procent. To je oproti loňskému roku skoro dvojnásobek.

Propad důvěry

Na americké spotřebitele bude tento nárůst v posledních čtyřech měsících letošního roku stále více dopadat. Přitom už v srpnu se celní přirážky promítly výrazným poklesem spotřebitelské důvěry ve Spojených státech, kdy se propadla nejvíce od roku 2012. A nejnovější analýza americké centrální banky ukázala rostoucí obavy z celních přirážek i v domácím bankovním systému.

Čtěte také

Řeči o digitální dani eskalují napětí nejen mezi Evropou a USA, ale i uvnitř EU, tvrdí ekonom

Klesající americká poptávka po čínském zboží bude mít další dopad také na globální dodavatelské řetězce. Celkově se může negativně projevit v dalších oblastech celosvětového hospodářství, varují Financial Times.

Podle editorialu teď není čas na opatrnost. A dá se prý říci, že centrální banky po celém světě se snaží už předem omezovat další škody poměrně správným způsobem. Minimálně ve Spojených státech se také očekává další snížení úrokové sazby ještě během tohoto měsíce.

Podobné chování je možné očekávat také od Evropské centrální banky (ECB). Nižší úvěrové náklady mohou podpořit poptávku, ale na straně nabídky zcela nevyrovnají šok z obchodní války. Do hry by tak měly vstoupit také jednotlivé vlády s podpůrnými fiskálními opatřeními.

Zdá se, že tuto myšlenku alespoň v Evropě vzali za svou. Christine Lagardeová, designovaná předsedkyně Evropské centrální banky, už vyzvala vlády členských států k fiskálnímu stimulu. S ohledem na deklarovaný nárůst celních přirážek v příštích měsících ale taková podpora jen stěží může přijít dostatečně rychle, varuje deník Financial Times.