Emisní povolenky: Spolehneme se na ruku trhu nebo regulaci?

Zatímco se evropští politici dnes domlouvají na podobě evropské energetiky na příštích 15 let, včetně budoucnosti povolenek, zastánci oceláren chtějí udržení pracovních míst a celého průmyslu, zelené iniciativy zase žádají, aby měly přednost technologie pro obnovitelné zdroje.

Problematika pracovních míst v oboru je velmi živým tématem, jak ukázal v pořadu Pro a proti ředitel Energetiky Třinec, dceřiné společnosti Třineckých železáren Petr Matušek.

„V ocelářském průmyslu jsou rizika velmi vysoká. Jsou ohroženy až 4 miliony přímých pracovních míst v energeticky náročných odvětvích v Evropské unii. Obáváme se, že kdyby došlo k nějakému korekčnímu faktoru, neřku-li bulharské konstantě, tak to bude ocelářský průmysl stát mezi lety 2020 až 2030 až 100 miliard eur.“

Matušek argumentuje přirozenou nutností resortu snižovat vlastní náklady a zvyšovat úspornost.

Matušek: „Každý podnik chce přece snižovat vlastní energetickou náročnost, chce řešit úspory, aby byl konkurenceschopný, takže v této souvislosti bychom chtěli nechat volný průběh tomu, jak se zachová trh.“

Podle něj ale tržní mechanismy, právě díky regulaci, nefungují. „V rámci Evropské unie je zhruba dvoumiliardový přebytek povolenek. Jakákoli změna ceny je dnes vlastně politickým prohlášením. Dle mého názoru zde trh nefunguje.“

Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan je zastáncem toho, aby povolenek bylo co nejméně, a nebyly udělovány žádné výjimky.„Jinak celý složitý manévr ekonomický, který má za cíl celkové snížení emisí, postupně ztrácí smysl.“

Moldan: „Vždycky se ukázalo, že byl průmysl tak chytrý a tak připravený, že dokázal takové změny zvládnout. Dlouhodobé studie ukázaly, že právě regulace jsou v posledních desetiletích nejdůležitějším faktorem technického pokroku.“

Celý manévr s emisními povolenkami spočívá v tom, že musí pružně reagovat na technologický vývoj a na vývoj celé situace s emisemi skleníkových plynů, vysvětlil ředitel.

Ten je přesvědčen, že cesta není v tom, že se ustoupí ze základních enviromentálních požadavků, které jsou v České republice pro průmysl určeny.

S ústřední úlohou trhu s emisními povolenkami souhlasí: „Trh má významné místo v dnešní společnosti, ale zrovna v oblasti enviromentálních záležitostí trh selhává, to je všeobecně známo, a tady prostě musí nastupovat regulace.“

„Jde o to, aby regulace byly co nejúčinnější, a aby průmysl celou společnost co nejméně zatěžoval. Zrovna v oblasti obchodovatelných emisních povolenek se snaží ti, kteří systém zavádějí, využít tržních mechanismů. Není to tedy úplně čistá regulace,“ zhodnotil Bedřich Moldan.