Emisní povolenky pro domácnosti neodvrátíme, investované peníze se ale vrátí, míní analytik
Ekonomové se předhánějí v odhadech, o kolik nové emisní povolenky prodraží náš život. Podle analytika Ondřeje Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky se nepřímo promítnou do ceny většiny zboží a služeb, přímé dopady se ale budou lišit podle toho, jaký typ vytápění a dopravy domácnosti využívají. „Těch s centrálním vytápěním, jejichž členové jezdí tramvají, se prakticky nedotknou, největší naopak budou u těch, kteří topí uhlím a do práce jezdí osobním autem,“ shrnuje.
Pohonné hmoty by při ceně povolenky okolo 45 eur zdražily o necelé 3 koruny za litr bez DPH, tedy asi o 7 procent. Podle propočtů univerzity v Kolíně nad Rýnem by ovšem ke splnění dekarbonizačních cílů Evropské unie musela povolenka stát 250 eur za tunu oxidu uhličitého.
Čtěte také
„Jedna věc jsou emisní cíle, druhá snaha vybalancovat dopady na širokou veřejnost. Česká republika a 18 dalších států navrhly mechanismus, který by cenu držel na úrovni 45 euro. Je to většina členských zemí a obavy z dopadů na domácnosti jsou silné, takže myslím, že má velkou šanci uspět,“ soudí expert.
Nepřímé dopady podle něj budou tvořit asi čtvrtinu celkové zátěže, budou ale záviset na výsledné ceně povolenky nebo například i na vzdálenosti přepravy. Povolenky tak mohou pomoci například lokálním producentům.
Čtěte také
„Jinak se promítnou do rajčat vypěstovaných ve Španělsku a jinak to bude u rajčat ze skleníku v Česku, byť kvalitou může jít o srovnatelné produkty. Právě potraviny tvoří asi pětinu spotřebního koše domácnosti, náklady na dopravu ale tvoří jen asi 5 procent výsledné ceny,“ vysvětluje.
Současně varuje před rizikem neúměrného zvyšování marží, kdy obchodníci neadekvátně reagují na vnější faktory, což bylo patrné během energetické krize.
Investice se vyplácí
Hnutí ANO slibuje, že pokud vyhraje volby, emisní povolenky pro domácnosti zruší. Sklenář se ale domnívá, že to není možné a považuje to za populismus:
„Ano, můžeme to obstruovat, nepřeklápět legislativu a vyhrožovat soudními spory, ale z dlouhodobého hlediska by nám to přineslo více škody než užitku.“
Čtěte také
Česko by podle něj spíše mělo usilovat o to, aby systém emisních povolenek byl co nejstabilnější a nejpředvídatelnější. Platí také, že dopad na české domácnosti bude větší než třeba na západoevropské, které mají vyšší kupní sílu.
Další země visegrádské čtyřky na tom budou ještě hůře vzhledem k vyššímu podílu uhlí a plynu na energetickém mixu.
Kompenzovat by to měl takzvaný Sociální klimatický fond, který bude část výnosů přerozdělovat. Největším čistým příjemcem má být Polsko, Česko by mělo čerpat až 40 miliard korun. O tom, jak peníze využít, se ale na tuzemské politické scéně nedebatuje.
Čtěte také
„Ze současného systému povolenek jsou hrazeny programy jako Nová zelená úsporám, které mají velký pozitivní efekt. Každá koruna investovaná do úspor a výměny energetických zdrojů do ekonomiky přináší 2 až 3,5 koruny. A má to další benefity jako čistší ovzduší a nižší výskyt souvisejících onemocnění,“ vypočítává Sklenář.
Od nového systému si slibuje zvrat dosavadního trendu, kdy zatímco jiné sektory vykazují pokles emisí, sektor dopravy jako jediný roste. „A roste poměrně významně, takže jakákoli změna je více než žádoucí,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
