Emil Zátopek

6. květen 2015

Výběr pro rozhlasový archiv nezaměřuji jen na běžné dějinné události a historií prověřené osobnosti. Snažím se podávat pomocí vybraných zvukových dokumentů fakta, která ukazují lidský život v jeho mnohoznačných podobách. Pro dnešek jsem proto vybral oblast, jež tu nemáme zastoupenou příliš často - dějiny sportu a jeho čelné představitele.

19. září by totiž oslavil 85 let snad nejznámější český sportovec všech dob - Emil Zátopek. O jeho životě vyšla spousta článků a natočilo se nesčetně pořadů. Není snad nutné dodávat známá fakta. Spíš dáme tentokrát větší prostor zvukové ukázce.

Ta, kterou jsem zvolil, má datum 29. září 1951 a je z atletického stadionu v Houštce (nedaleko od Prahy), kde Zátopek často trénoval a v přilehlém lese měl vybudovanou svou běžeckou trasu.

Je smutnou skutečností, že komunistický režim zneužíval Zátopkových sportovních úspěchů pro svou propagandu. Neslavná byla jeho účast na podpisové akci za udělení přísného trestu Miladě Horákové v červnu roku 1950.

Se závody se Zátopek rozloučil v roce 1958 vítězstvím v přespolním běhu ve španělském San Sebastianu. Pak pracoval na Ministerstvu národní obrany v oddělení tělesné přípravy vojsk.

Po období pražského jara roku 1968, kdy patřil k zastáncům změn v československé společnosti, je Emil Zátopek ihned v roce 1969 propuštěn z armády. Během husákovské normalizace pracuje jako pomocný dělník u stavební geologie, od roku 1976 až do svého odchodu do penze je zaměstnaný v dokumentačním středisku ČSTV. Na počátku 70. let se potupně zřekl své proreformní orientace, kterou zastával v průběhu let 1968-1969 a nakonec patřil mezi signatáře Anticharty.

Emil Zátopek získává v roce 1975 jako první československý sportovec Cenu Pierra de Coubertina, udělovanou Mezinárodním výborem pro fair play při UNESCO.

Emil Zátopek - v rozhlas.studiu 1947

Roku 1997 je Zátopek vyhlášen nejlepším českým atletem 20. století a o dva roky později pak naším nejlepším olympionikem historie.

Zemřel 22. listopadu 2000 v Praze a pohřbený je na valašském Slavíně rožnovského skanzenu.

Zvukovou podobu tohoto příspěvku můžete slyšet také v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 7. 9. 2007.

autor: Petr Mančal
Spustit audio