Ementálský sýr s mnoha vyvrtanými dírami, opisuje návrh zákona o registru smluv Kužílek

8. duben 2015

Politici se odhodlali ke striptýzu, tedy k odhalení všech smluv, které uzavírají veřejné instituce.

Zákon, který ho umožní, patří mezi ty nejodkládanější: původní návrh se ocitl ve Sněmovně už v roce 2011. Koalice se nyní shodla a očekává, že její verze bude platná od příštího roku.

Nevládní protikorupční skupiny jsou v rozpacích. Na jednu stranu oceňují, že se ledy pohnuly, na stranu druhou považují vládní návrh za minimalistický a plný výjimek.

„Je to dobrý zákon, a tak jak je připraven, má šanci projít poslaneckou sněmovnou,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda dolní komory a KDU-ČSL Jan Bartošek.

Takto opsal fungování normy: „Bude centrální registr smluv, kde každý, kdo uzavře smlouvu, ji bude muset do třech měsíců zveřejnit, a pokud tak neučiní, vystavuje se riziku, že smlouva nebude platná.“

I proto je důležité, aby obce a další organizace, které budou uzavírat smlouvy, byly proaktivní, a smlouvy samy uveřejňovaly na vyhrazeném internetovém portálu, dodal Bartošek.

Výhrady k současné podobě zákona ale má.

„Netýká se jen obcí a samospráv, ale i dalších organizací. Rozkrytí jejich obchodních vazeb a strategií pro ně může být ohrožující. U obcí tomuto striptýzu rozumím, ale v jiném odvětví je to pro tyto subjekty ohrožení,“ tvrdí Jan Bartošek.


Bartošek: „Vaše obchodní konkurence se může podívat, s kým obchodujete a za kolik. V rámci obchodního boje vám vidí do not, a může vaše obchodní partnery začít ovlivňovat. Jestliže začerníte ve smlouvě s kým a jak obchodujete, tak jaký to má význam? Když to naopak odkryjete, tak obnažujete hospodaření těchto firem konkurenci. Tím dáváme všanc naše firmy.“

Oldřich Kužílek z nevládní organizace Rekonstrukce státu je přesvědčen, že právě ochrana obchodního tajemství je v návrhu zákona na mnohem vyšší úrovní než ve stávající legislativě.

„To, co organizace považuje za své obchodní tajemství, zveřejnit nemusí. Tato věc je v zákoně velmi pohodlně upravena, a není potřeba se jí bát,“ ujistil.


Kužílek: „Ve skutečnosti to je tak, že tyto informace konkurenti už nějakým způsobem vědí, nic nového se tedy nerozkrývá. Obchodní tajemství je velmi relativní pojem, a spíš jde už o ten komfort možnosti jednat se zakrytými kartami. A jestliže je něco vlastněno státem, tak musí do určité míry podnik strpět určitou transparenci. Rozhodně nejde o prozrazení tajných receptur a tajných metod organizace práce. Je to falešný humbuk.“

Kužílek přínosy zákona vidí ve snižování nákladů. „Možnost obcí podívat se, jestli například most přes říčku postavili na druhé straně republiky za 10 milionů, a srovnat si to, je obrovským přínosem pro úspory.“

Dalším rozměrem normy je kromě toho ekonomického i protikorupční aspekt.

„Každý kdo formuluje takovou smlouvu, a ví, že bude zveřejněna, si dává jiným způsobem pozor, aby bylo všechno zcela korektní,“ vysvětlil Kužílek.

I ten má ale výhrady, zvláště k posledním úpravám, které byly v zákoně provedeny.

„V poslední fázi přípravy došlo k zavedení několika výjimek a velmi problematickému návrhu na limit do výše 50 tisíc korun. Ten považuji za velmi destruktivní: díky němu bude obrovské množství smluv, u kterých nebude zákon dobře aplikovatelný.“

Podle něj vznikne velká právní nejistota, jestli by konkrétní smlouva měla být zveřejněna podle zákona, nebo nemusela.

„Obáváme se, že bude zákon působit jako ementálský sýr s příliš mnoha vyvrtanými dírami,“ shrnul své obavy ze stávající podoby novely Oldřich Kužílek.

autoři: tpa , oci
Spustit audio