Emancipace v antických Mykénách

22. září 2010

Představa, že ženy zaujímaly v antickém světě beznadějně podřadné postavení, vzala za své ve světle genetických analýz kosterních ostatků z vladařských hrobů v Mykénách.

"Žili jsme v představě, že v antickém Řecku nakládali s ženami jako s majetkem," říká britský archeolog Terry Brown z Manchester University. "Náš výzkum dokazuje, že jsme se mýlili." Brown a jeho spolupracovníci zkoumají dávné osídlení v Mykénách, odkud podle Homéra vyrazil k dobytí Tróje mocný král Agamemnon. Průzkum Mykén zahájil již v sedmdesátých letech 19. století slavný Heinrich Schlieman. Právě on objevil hroby velmožů, kteří byli pohřbeni s bohatou výbavou zlatých šperků. Schlieman byl přesvědčen, že narazil na ostatky hrdinů homérských eposů. Novější datování dokazuje, že hroby jsou příliš staré na to, aby v nich leželi dobyvatelé Tróje.

Totožnost lidí pochovaných uvnitř mykénské citadely však nepřestává vědce vzrušovat. Britští vědci provedli u sedmi lebek rekonstrukci obličeje. Zdálo se, že lidé pochovaní vedle sebe jsou si podobní a musí je vázat pokrevní příbuzenské pouto. Toto podezření potvrdily nejnovější analýzy DNA izolované z kostí. Původně se vědci domnívali, že tu vedle sebe leží dávní vládci a jejich manželky. Genetické testy ale prokázaly, že jde o bratry a sestry. Ženy byly pochovány se stejnou pompou jako muži a to podle Browna dokazuje, že zaujímaly ve společnosti významné postavení. Příslušnost ke společenské elitě tyto ženy "nevyvdaly", ale dostaly ji do vínku stejně jako muži. Mykénská společnost byla tedy emancipovaná - alespoň ve vládnoucích kruzích.

Zvukovou podobu tohoto článku jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 6.6.2008 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio