Emancipace v antických Mykénách
Představa, že ženy zaujímaly v antickém světě beznadějně podřadné postavení, vzala za své ve světle genetických analýz kosterních ostatků z vladařských hrobů v Mykénách.
"Žili jsme v představě, že v antickém Řecku nakládali s ženami jako s majetkem," říká britský archeolog Terry Brown z Manchester University. "Náš výzkum dokazuje, že jsme se mýlili." Brown a jeho spolupracovníci zkoumají dávné osídlení v Mykénách, odkud podle Homéra vyrazil k dobytí Tróje mocný král Agamemnon. Průzkum Mykén zahájil již v sedmdesátých letech 19. století slavný Heinrich Schlieman. Právě on objevil hroby velmožů, kteří byli pohřbeni s bohatou výbavou zlatých šperků. Schlieman byl přesvědčen, že narazil na ostatky hrdinů homérských eposů. Novější datování dokazuje, že hroby jsou příliš staré na to, aby v nich leželi dobyvatelé Tróje.
Totožnost lidí pochovaných uvnitř mykénské citadely však nepřestává vědce vzrušovat. Britští vědci provedli u sedmi lebek rekonstrukci obličeje. Zdálo se, že lidé pochovaní vedle sebe jsou si podobní a musí je vázat pokrevní příbuzenské pouto. Toto podezření potvrdily nejnovější analýzy DNA izolované z kostí. Původně se vědci domnívali, že tu vedle sebe leží dávní vládci a jejich manželky. Genetické testy ale prokázaly, že jde o bratry a sestry. Ženy byly pochovány se stejnou pompou jako muži a to podle Browna dokazuje, že zaujímaly ve společnosti významné postavení. Příslušnost ke společenské elitě tyto ženy "nevyvdaly", ale dostaly ji do vínku stejně jako muži. Mykénská společnost byla tedy emancipovaná - alespoň ve vládnoucích kruzích.
Zvukovou podobu tohoto článku jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 6.6.2008 v 9:00.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka