El Niňo asi ovlivnil Magalhaesovu plavbu
Podle zjištění archeologa Dr. Scotta Fitzpatricka ze Státní univerzity v Severní Karolíně byla historická plavba portugalského mořeplavce přes Tichý oceán příznivě ovlivněna neobvyklými meteorologickými podmínkami, zejména jevem El Niňo. Zároveň ale tyto vlivy způsobily, že výprava se dostala více než 2000 km severněji, než bylo k dosažení cíle potřebné.
Portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes (latinsky Ferdinand Magellan), vyplul v roce 1519 na krajně náročnou a nebezpečnou námořní výpravu. Jejím cílem bylo obhájit zájmy španělské koruny na tichomořských Moluckých ostrovech. Po dvou letech plavby (přes Atlantický oceán, podél jihoamerických břehů, kolem Hornova mysu a napříč Tichým oceánem) se výprava dostala na ostrov Guam v Mariánském souostroví, tedy přes 2000 km severně od Moluk. Jak se to mohlo stát?
Dr. Fitzpatrick a jeho spolupracovníci užili počítačové modelování a historická data, aby stanovili, jakou roli mohly hrát oceánografické podmínky při plavbě výpravy Tichým oceánem. Článek byl zveřejněn v časopise Science. Autoři článku došli k závěru, že povětrnostní podmínky v době Magalhaesovy plavby přes Tichý oceán byly mnohem příznivější, než je v těchto oblastech obvyklé. Významnou roli tu zřejmě sehrál jev zvaný El Niňo, který se měl dle badatelů v období 1519 - 1520 projevit. Při něm dochází k zeslabení studeného oceánského Peruánského (Humboltova) proudu a k oteplení vod. To, že Magalhaes plul severněji, než bylo potřeba, mělo zřejmě praktické důvody. Jednak chtěl asi využít směru větru a mořských proudů, aby plul rychleji. Současně potřeboval, aby si posádka lodí, trápená kurdějemi a jinými nemocemi, co nejvíce odpočinula. Sám Magalhaens pak tvrdil, že plul tak daleko na sever z obavy, že na Molukách nebude dost jídla. To se právě shoduje s hypotézou autorů o působení jevu El Niňo, který je totiž často doprovázen obdobím sucha a hladomoru.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.