Ekonomka Matesová: Větší podíl žen ve vedení? Na Západě to nikomu nevadí, protože je tam dávno mají

„Takže to s nimi asi neudělá vůbec nic. Jde o soukromé společnosti a do toho se opravdu evropská regulace nemá plést, ale plete. Ve většině západoevropských zemí to nějak nevadilo, a to především proto, že tam ženy už mají.“

Čtěte také

Talent nemá jen bílý muž ze střední vrstvy. Amerika to ví, chválí oscarové kvóty novinářka Ciglerová

„Protože ženy jsou prostě polovinou světové populace, ale i polovinou zákazníků na vyspělých trzích, dokonce dnes už dominují i tam, kde dřív dominovali muži. Například o nákupech osobních automobilů ve spoustě zemí už teď víc rozhodují ženy – a vědí to i investoři, kteří tam budou investovat tehdy, když budou věřit, že budou mít velké zisky, takže se musí přeorientovat i na ženy.“

Takže u velkých firem jde podle Matesové, která léta zastupovala Česko u Světové banky, o vlamování do dveří, které jsou otevřené. To, proč se stejné ale neděje u státních firem, pak komentuje slovy: „V každé zemi je to trochu jiné, například ve Skandinávii to dávno dělají v míře, která ženy spíš preferuje. Měli i kvóty na politické volební zastoupení. U nás je ta situace trošku jiná.“

My to tu máme pod kůží

„S oblibou používám příklad z každodenního života, kdy v televizních médiích běží už šestým rokem reklama nejmenované firmy na nejmenovaný produkt s anglickým názvem. Spočívá v tom, že mnoho mluvících hlav vyslovuje název produktu, ženské hlavy často špatně, mužské vyslovují dobře. A na konci mužský hlas řekne, že se to správně vyslovuje tak a tak.“

Čtěte také

Komunisti chtěli, aby ženy pracovaly stejně jako muži, nejlíp ve výrobě. Tak ale emancipace určitě nevypadá, tvrdí historik Stehlík

„Reklama je evidentně úspěšná a přináší to tržby. Ale také to ukazuje to, co u nás máme stále pod kůží,“ dodává Matesová s tím, že reklamu vytvořila jedna z obrovských globálních reklamních agentur.

„A já si troufám předpokládat, že žádnému zásadnímu klientovi by tohle ani nenabídla. Přece jen z klienta si asi legraci neděláte.“

„Protože signál, podtext té reklamy je: ,Vy ženy málo vzdělané, obraťte se na moudré muže, oni vám poradí.‘ A u nás tohle funguje klidně šest let. Mladá generace, vysokoškoláci do 30 let, tak ti už takto neuvažují, ale oni taky nejsou diváky těch televizí,“ doplňuje Matesová.

Evropská komise nemá strategii

To, že by ale EU neměla země regulovat za každou cenu, pak ekonomka považuje za jasné. „Určitě nás to zdržuje – zatímco 19. století bylo jednoznačně stoletím Evropy, 20. století bylo Ameriky, 21. bude pravděpodobně stoletím Asie, ale docela určitě nebude Evropy.“

Čtěte také

Snahy o zrovnoprávnění žen tady dostaly nálepku jakéhosi sociálního inženýrství, říká feministka Smiggels Kavková

„Evropská komise už dnes nepřichází ani se strategiemi, jako tomu bylo na konci 90. let. Ani to, že budeme držet krok se Spojenými státy, a to jsme tehdy byli mírně před nimi. Pak přišla strategie: Nedovolíme nikomu, aby nás dohnal. Pak předeženeme všechny, až přišla strategie: Alespoň neztraťme z dohledu ten poslední vagón. A teď už ani to,“ vyjmenovává.

Kde se stala chyba? Podle ekonomky bylo EU založeno na základě soudržnosti, kde se země mezi sebou neperou a neválčí a na vše jsou pravidla. Sice to takto funguje, ale je to nepružné a pomalé.

„Všechno změnila válka a to, co se ukázalo mezi únorem 2022 a lednem 2023, tedy za 11 měsíců, kdy došlo ke shodě špičkových evropských vrcholných politiků často i z opozičních stran, je něco, co se v předchozích 30 letech nestalo nikdy.“

Čtěte také

Žádné emancipační hnutí člověku nezaručí šťastný život, odmítá kritiku feministka Šprincová

„To jest to, že Rusko je pro nás strategická hrozba. Protože ještě když v roce 2007 šéf Kremlu otevřeně, bez náznaků, bez čtení mezi řádky, všem těmto hlavám států přednášel, že chce, aby sféra vlivu Kremlu sahala tam, kam za Sovětského svazu, nebraly ho vážně. Teď doháníme 30 let, a že se to stalo za 11 měsíců, je samozřejmě hezké.“

„Ale mezitím chyběly Ukrajině zbraně, evropské podniky se naučily obcházet sankce. Mezitím se Rusku podařilo uzavřít aliance s jinými podobně nepřátelskými režimy, které chtějí zničit Západ apod.“

Takže politici už asi přesvědčení jsou. „A přesvědčit společnost je mnohem těžší, zejména v podmínkách hybridní dezinformační války“.

„Je také zajímavé, že na letošním setkání byznysových a politických špiček v Davosu měli všichni vyplnit do dotazníku, co letos vidí jako největší okamžitou hrozbu, a na první místo dali všichni dezinformace a jejich vliv na volby v demokratických zemích,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.