Ekonomika chodila deset let o berlích. Jestli kost srostla, brzy zjistíme, říká Tomáš Sedláček

19. září 2018
Tomáš Sedláček

Česká národní banka v srpnu dále zvýšila úrokové sazby, aby snížila pokračující inflační tlaky. Jsou už pro naše hospodářství nebezpečné? Potřebujeme naše hospodářství vůbec brzdit? Nejen o tom hovořil v pořadu Leonardo Plus ekonom Tomáš Sedláček.

„Lidstvo zatím nikdy neprodělalo tak dlouhou dobu nízko udržovaných úrokových sazeb,“ připomněl ekonom. „Od zavedení nulové úrokové sazby uběhlo deset let. Na jejich změnu bude ekonomika reagovat negativně, i když se vlastně vrací do původního stavu.“

Sedláček prý kolegům v České národní bance nezávidí. „Ale na druhou stranu nečekám, že by nějaký problém bouchl v České republice, spíš to bouchne v jiných zemích a budeme to muset také řešit, protože ekonomiky jsou dnes provázané.“

Na nulové sazby si zvykli bankéři a podnikatelé. Investice, které vypadají úplně skvěle za blahodárných podmínek nulových úrokových sazeb centrální banky, už tak zajímavě nevypadají, když se úroky zvednou.
Tomáš Sedláček

Banka sice může trh trochu korigovat, ale nemůže dlouhou dobu stát proti němu, připomněl expert. „A Česká národní banka má jednom jeden cíl: hlídat inflaci a držet ji kolem 2 %.“

Migrace je vždy ekonomickým požehnáním

Tomáš Sedláček: Česká ekonomika běží rychleji, než naše svaly zvládají. To není dobře

03729194.jpeg

Naše ekonomika se chlubí špičkovým růstem, a to i v prvním čtvrtletí (4,4 %). Přitom centrální banka zvyšuje úrokové sazby a ochladit potřebuje i hypoteční trh. Je to opravdu třeba?

„Naše ekonomika naráží na strop vyjádřený třemi faktory,“ říká Sedláček a pokračuje: „Prvním je nízká úroveň aplikované vzdělanosti. Dnes má největší šanci získat práci ten s nejnižším vzděláním, kdy podle statistik na jednoho člověka čeká až 10 pracovních míst. U doktorandů nebo vysoce vzdělaných lidí je to naopak.“

Druhým problémem je mentální uzavřenost naší ekonomiky. „Je třeba uklidnit národ, že vln, kdy na nás doslova tekly hordy migrantů a cizinců, máme za sebou už několik. Příkladem mohou být lidé z válečné Jugoslávie.“

Všechny zdroje hovoří o tom, že migrace v jakékoli podobě je ekonomickým požehnáním pro každou zemi... Proto je důležité celoevropský běženecký problém řešit společně, ale zatím si hrajeme každý na svém vlastním písečku.
Tomáš Sedláček

To samé se opakovalo nejen s Ukrajinou, ale dalším příkladem mohou být i vietnamští spoluobčané. „Ti navíc pochází z úplně odlišné kultury. Přesto nám žádná ze zmíněných skupin neudělala žádný problém, a naopak naší republice pomohla.“

„Když si přečtete prohlášení člověka, který je dnes prezidentem, tak když byl ve vládě ve funkci premiéra, běžence vítal. Každý si může dohledat, jak musíme otevřít náruč a jak je to pro nás výhodné. Teď se z nepochopitelných důvodů přidal k těm, kteří si nasazují ideologické klapky na oči.“

Potřebujeme tvořit vysokou přidanou hodnotu

Třetím problémem české ekonomiky je, že nedokáže přidávat vysokou hodnotu. „Tedy ten, kdo věc vyrobí, má nakonec peněz nejméně.“

„Dnes není problém něco vyrobit, ale problém je to prodat... A my umíme věci vyrábět, ale ještě se nedokážeme dostat na vyšší úrovně řetězce.“

Ale ekonomicky mnohem výhodnější je pozice, kdy se obchoduje s výrobky někoho jiného. „Třeba tím, že je designujete, nebo jste jinak blíž zákazníkovi. To se podařilo třeba v Dánsku. Tam mají extrémně vysoké platy a vysoce úspěšnou ekonomiku.“

Volání po řemeslné práci není v roce 2018 to pravé oříškové. Nejpraktičtější věc je dobrá teorie. Když člověk pochopí filozofii stolů, tak nemusí být dělníkem, který celý život vyrábí nohy, ale vymyslí třeba stůl zavěšený ke stropu a podobně.
Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček: Trumpovi už nejde jen o blaho Ameriky, ale o rozvrat Evropy a nově i G7

Tomáš Sedláček

Napjatá atmosféra kanadského summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 si zaslouží i komentář ekonoma, vysokoškolského pedagoga a dřívějšího poradce našich ministrů a prezidentů Tomáše Sedláčka.

„Nepoměr toho, co produkujeme, a toho, co za to dostáváme zaplaceno, je nejvyšší v Evropě. Naopak Dánsko a Francie dostávají jvyšší mzdu, než by odpovídalo jejich hrubému domácímu produktu.“

Proto by českým cílem mělo být přivést z ciziny co nejvíce výrobků s nízkou přidanou hodnotou. „Třeba kulatinu, tady z ní udělat mobilní telefon, designovou židli nebo hudební nástroj.... a ty potom vyvézt.“

Chybí ochota si pomáhat, tak potřebná v krizi

„Jestli má někdo pocit, že se světová ekonomika poučila z krize před deseti lety..., tak máme dnes dvojnásobný státní dluh. Krize se přelepila flastrem, takže se vyléčily dopady, ale ne příčiny.“

Kdyby skutečně krize přišla, byly by dnes dopady mnohem horší. „Stát si už dnes nemůže tak štědře pustit žilou, protože sám té krve moc nemá, jak vidíme na příkladu Řecka, Itálie a Španělska, ale také USA, které mnohokrát porušily vlastní závazek, že si nebudou půjčovat nad jistý strop.“

Pokud by krize o rozměrech té, která přišla před deseti lety, nastala teď, tak by dopadla na chudší a střední třídu. Zřejmě by jistě došlo k bankrotu i větších států, než je Řecko.
Tomáš Sedláček

Také vůle spolupracovat a pomáhat si vzájemně je prý v současnosti mezi národy mnohem nižší, než byla před deseti lety. „Dnes jsme rozhádaní, americký prezident Donald Trump dokonce Evropu označil za nepřátele.“

„Západní hospodářství posledních deset let jako by chodilo o berlích. A teď je čas berle pomalu vrátit. Jestli je ta kost srostlá, je těžko říct. Zatím to vypadá dobře, ale ono vše vypadá dobře, než se to začne kazit,“ shrnul Tomáš Sedláček.

Spustit audio
autoři: Naďa Bělovská, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související