Ekonom Mertlík: Co se státním deficitem? Pro lidi bude přijatelnější zvýšení daní než snížení jistot

Zatímco ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jedná s vládními kolegy, jejichž rezortům přidává ze státní kasy miliardy, z různých stran zaznívá, že návrh rozpočtu se schodkem 390 miliard korun je například málo proinvestiční nebo málo úsporný. Tvrdí to například prezident Miloš Zeman. Dlouhodobě na přemrštěné zadlužování upozorňuje Národní rozpočtová rada i další ekonomové.

Čtěte také

Příští vládu čeká obtížný domácí úkol. Kvůli rychlému zvyšování dluhu, míní bývalý guvernér Singer

Podle sociologa Prokopa bude právě ekonomika jedním ze tří hlavních témat voleb, a to spolu se zdravotnictvím a bezpečností. „Je to téma hlavně pro voliče středopravicových stran,“ míní. 

„Mě děsí ta neupřímnost v kampani. A to proto, že nikdo si nedokáže přiznat, že se opravdu budou muset zvyšovat daně,“ říká Prokop s odkazem na výpadek příjmu státní kasy po zrušení superhrubé mzdy. „Budeme mít daňový výběr jako rozvojové země.“

Tomu, že volební programy stran se otázce financí vyhýbají, si všímá i exministr financí za hnutí ANO Ivan Pilný: 

„Panuje tu iluze, že se dluhy neplatí. A navíc 500 miliard korun si málokdo umí představit. Návrhy, které v programech padají, jsou buď naprosto mimo realitu, nebo jsou extrémně populistické.“

Škrty i úspory

Jak státní kasu naplnit, uvažuje exministr financí ČSSD Pavel Mertlík: „Myslím, že velká část občanů by nerada viděla snížení celé řady jistot, které mají třeba v oblasti fungování zdravotnictví. Myslím si, že přece jen bude jaksi přijatelnější pro řadu lidí nakonec zvyšovaní daní. To se navíc dá rozložit různým způsobem.“

Nutné bude přistoupit jak ke zvýšení daní, tak škrtání v rozpočtu, uzavírá.

Jaké daně by se měly zvyšovat? Jak se na stavu státní pokladny podepsaly pandemické výdaje? 

Poslechněte si první díl Ekonomické inventury, moderuje Lucie Vopálenská.