Ekonom: Zelená linka je v Německu zakořeněna. Bude třeba, aby se tou cestou vydal i náš autoprůmysl
Jen deset dní před Čechy půjdou volit do spolkového parlamentu i Němci, mezi kandidáty ovšem bude chybět dosavadní kancléřka Angela Merkelová. „Pokud by se do německé koalice dostali Zelení, mohlo by dojít k tlaku na výrazné změny Evropské unie, přestože Unie je soubor sedmadvaceti členských zemí. Ale Německo má klíčový hlas,“ míní Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Zelení podle něj chtějí tlačit hlavně na klimatické otázky, ale i na další společné cíle Unie.
„Což by se projevilo v oblasti fiskální politiky, ve fungování eurozóny, protože Zelení říkají, že k naplnění klimatických cílů budou potřeba peníze. Ty bychom společně měli získat kolektivizací dluhů, fiskálními transfery, taky společným ručením Unie za dluhy, jako tomu bylo za koronakrize. To Merkelová i CDU/CSU až dosud odmítali, případně souhlasili jen jednorázově,“ vypočítává.
Čtěte také
Kovář upozorňuje, že by se v případě změny německé politiky mohla proměnit i evropská zahraniční a bezpečnostní politika zejména směrem ke státům s nedemokratickými režimy, jako je Čína a Ruská federace.
„Zelení totiž otevřeně tvrdí, že by zahraničně-politické cíle, jako je ochrana demokracie, měly mít přednost. Dokonce by se k tomu měly používat obchodní nástroje, jako jsou zákazy vývozu nebo dovozu,“ myslí si Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.
Němci jsou zelení už dávno
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník se přidává a tvrdí, že Němci jsou bezesporu zeleným lídrem. „Dokonce dávno předtím, než měli Zelení tak silnou politickou podporu a než začali zaujímat i silné politické pozice jako dnes.“
Připomíná, že už před 15 lety vyhlásili v Německu reformu energetiky, ve které odstoupili od jádra a později ohlásili i odklon od energie založené na uhlí a naopak příklon k energeticky obnovitelným zdrojům.
Čtěte také
„Zelená linka je v Německu velice silně zakořeněna, a to bez ohledu na to, jestli Zelení mají tak silnou pozici jako v současnosti,“ uvažuje ekonom Zahradník.
Pro českou ekonomiku, která je na Němce navázaná, pak bude velmi důležité, jestli se rozhodnou pro větší ekologizaci automobilového průmyslu, nebo ne.
„Jsou to největší vlastníci klíčových firem v Česku a bude záležet na tom, do jaké míry umožní svým filiálkám se tomu přizpůsobit. Neviděl bych to v pracovní síle, ale ve schopnosti českého průmyslu se zelenému trendu přizpůsobit,“ přiznává ekonom.
Pavel Polák, zpravodaj deníku N v Německu a spolupracovník ČRo, bývalý zpravodaj ČRo v Berlíně
Miroslav Kunštát, Katedra německých a rakouských studií FSV UK
Jan Kovář, Ústav mezinárodních vztahů
Petr Zahradník, ekonom České spořitelny
„To, že to nepůjde automaticky, že to není nějaký autopilot, který se automaticky převede na zelenou linii, je ale taky jasné. Bude potřeba vyvinout obrovské úsilí, které bude něco stát. Mám pocit, že pro to, abychom si uchovali svou výlučnou pozici v automobilovém průmyslu, tak se bude zapotřebí touto cestou vydat,“ uzavírá.
Celý Speciál k německým volbám, ve kterém analytici hodnotí aktuální volební situaci a šance jednotlivých politických stran a hnutí, si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Šárka Fenyková.
Související
-
Pavel Polák: Smí ministr opisovat? Na tuto otázku je v Německu jen jedna odpověď
V dějinách sjednoceného Německa už několik ministrů muselo vyklidit kancelář kvůli tomu, že si své jméno opentlili tituly, pro které si doběhli zkratkou.
-
Jak se ze zničeného a rozděleného poválečného Německa stala jedna z nejsilnějších ekonomik?
Jedna země a dvě cesty. Poválečná obnova rozděleného Německa začala před 75 lety na stejných základech. Přesto byl v roce 1989 rozdíl výkonu ekonomik obrovský.
-
Pavel Polák: Německo před volbami si na show v americkém stylu nepotrpí
Postupné loučení s kancléřkou Angelou Merkelovou, její odcházení a konec jedné dlouhé éry, působí na německou veřejnost silněji než volební týmy polických stran.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.