Ekonom: Úrokový šok ani výrazná změna hypotečního trhu teď lidi nečeká

15. září 2025

I přes stagnující pokles sazeb byl v srpnu zájem o hypotéky velký. Banky a stavební spořitelny poskytly přes 6 tisíc nových úvěrů za téměř 26 miliard korun. „Lidé mají strach z toho, že jim utečou dostupnější nemovitosti. To udržuje poptávku stále vysokou,“ vysvětluje Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace.

S čím si spojujete, že si hypotéky nadále lidé tolik berou, i když se pokles sazeb skoro zastavil?

Skutečně je pokles sazeb už velice mírný, což odpovídá vývoji tržních úrokových sazeb. Na trhu nemovitostí je pravděpodobně největší strach z toho, že lidem utečou přece jen dostupnější nemovitosti s ohledem na růst jejich cen, což udržuje poptávku stále vysokou. Do jisté míry může být poptávka dána i tím, že se možná spotřebitelé obávají nárůstu hypoteční úrokové sazby.

Meziměsíčně klesla průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték o pouhou setinu procentního bodu. Ale proč se ten pokles prakticky zastavil na 4,5 procentech?

Tržní úrokové sazby jsou pro hypoteční sazby velice důležité. V porovnání zvláště s dubnem, kdy Trump uvalil cla, jsme viděli výrazný nárůst. Úrokové sazby jsou teď kolem 3,6 procent, v některých případech výše, s delší splatností. 

Čtěte také

Na podzim minulého roku byly sazby okolo 3,3 procent. Tržní úrokové sazby rostou a to brání hypotečním úrokovým sazbám v dalším výraznějším poklesu.

Úrokový šok

Roste počet refinancovaných hypoték. Čeká lidi, kteří si brali úvěr před pěti lety, velký šok? O kolik víc můžou měsíčně platit?

Velký šok je nečeká. Když vezmeme v úvahu nárůst jejich mezd, to, že si brali mnohem menší hypotéku, než si v současné době na trhu bereme, tak úrokový šok nebude nic výrazného. V průměru to vypadá, že by se splátky pro tyto segmenty hypoték mohly pohybovat od 1700 korun výše.

Čtěte také

V následujících letech ale objem refinancování nebude pouze o hypotékách, které se braly v roce 2019, 2020 a 2021 za velice nízkou úrokovou sazbu. Vysoké úrokové sazby, které jsme viděli před rokem či před dvěma, tlačily lidi k tomu, aby si snížili svoji fixaci. V následujících letech uvidíme i to, že lidé budou refixovat hypotéky, které měly mnohem vyšší úrokovou sazbu. Pro ně bude dopad i na druhou stranu pozitivní.

Vyplatí se lidem, kterým vyprší fixace v tomto nebo příštím roce, poptávat refinancování už teď, nebo by bylo pro ně lepší počkat do příštího roku?

V současné době trh ani konsensus neočekává výraznější změnu. Musíme si ale zvyknout na to, že česká ekonomika bohužel nedokáže vyvolat silnější hospodářský růst bez toho, aby nehrozilo oživení poptávkové inflace.

Čtěte také

To bohužel brání české ekonomice ve výraznějšímu poklesu úrokových sazeb nejen na krátkém konci výnosové křivky, ale i na tom delším, který je pro hypotéky klíčový.

Přísnější podmínky pro získání hypotéky?

Jak pravděpodobné je z vašeho pohledu, že se bankovní rada ČNB v dohledné době přikloní ke zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték?

Můžeme se podívat na klasické ukazatele, jako je poměr dluhu vůči příjmům. V současné době bankovní rada aplikuje pouze opatření, které sleduje poměr výše hypotéky vůči ceně nemovitosti. A zatím to z těch komentářů nevypadá, že by centrální banka chtěla tato opatření nějakým způsobem zpřísňovat, i z toho důvodu, že většina hypoték je poskytnuta ve stále velice dobrém poměru výše hypotéky vůči ceně nemovitostí.

V současné době není patrné, že by měl z hlediska finanční stability hrozit problém. A to je důvod, proč bankovní rada tento nástroj nebude pravděpodobně v dohledné době chtít využít .

Poslechněte si celý rozhovor s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace.

autoři: Martina Mašková , vpl
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.