Ekonom: Sypat dnes peníze do ekonomiky je jako posilovat na steroidech. Negativní účinky se dostaví
Podle Národní rozpočtové rady vláda v nejbližších dnech protlačí Sněmovnou největší rozvolnění rozpočtových pravidel od covidové krize. „Dostáváme do situace, kdy ani rozumný zákon nejsme schopni dodržet, chceme utrácet víc, a tak přicházím s rozvolněními. Obávám, že to nemůže skončit dobře,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
„Kdybyste se mě zeptal v roce 2019, tak bych skoro řekl, že ani žádná rozpočtová pravidla nepotřebujeme, protože jsme jako národ a politika měli samoregulační mechanismus. Sněmovna by pravděpodobně vybuchla ve smích, že v období ekonomické konjunktury přijde vláda se schodkem 200 miliard,“ připomíná
Čtěte také
„Teď je to normální a politici už se ani nečervenají. V takové situaci vám nezbývá než mít zákonnou úpravu, která by měla mít nějaký fungovat. A tady narážíme na problémy,“ upozorňuje.
Rozvolňování rozpočtových pravidel ale z velké části vychází i z aktuální společenské nálady. Předvolební kampaně a výsledky voleb potvrzují, že společnost nemá o úsporná opatření zájem.
„Odcházející koalice se tvářila, že deficit neexistuje, protože měli máslo na hlavě a nechtěli nikomu kazit náladu. Druhý proud byl takový, že to není problém – sice to existuje, ale můžeme to ještě zhoršit,“ domnívá se Hradil. „Ze společnosti úplně vymizela relevantní síla, která by říkala, že to skutečně problém je. A když to nikdo nežádá a volič to nechce slyšet, tak to politik nenabízí.“
Čtěte také
Ke změně poptávky by byl podle něj potřeba negativní příklad podobný řeckému bankrotu v roce 2009. K tomu má nakročeno Francie, Itálie, Polsko, Německo, ale částečně i my.
„Řecko udělalo kritickou v 90. letech, kdy si společnost navykla, že je normální před sebou valit gigantické deficity, ať už je ekonomická konjunktura, nebo recese,“ srovnává hlavní ekonom Investiky a pokračuje:
„Nechci nikoho strašit, naše zadlužení není takové, aby na nás v příštích deseti letech finanční trhy udeřily a hrozil by nám bankrot. Něco úplně jiného je, jestli jsme se do řeckého scénáře definitivně nenamířili teď. A to možná ano.“
Až se projeví negativní účinky
Výše schodků státních rozpočtů může kromě ekonomické kondice Česka ovlivňovat i jeho mezinárodní hodnocení. Aktuálně nás ratingové agentury hodnotí jako stabilní zemi, pokud by ale zaznamenaly soustavný dluh, mohly by svůj posudek změnit, čímž by Česku mohla vzniknout riziková přirážka pro půjčky.
Čtěte také
„Když jste investorem do státních dluhopisů, tak vás zajímá hlavně to, jestli vám dlužník, to znamená český stát, vaše peníze vrátí na horizontu toho, kdy mu je půjčujete. Je krajně nepravděpodobné, že by Česko někomu nevrátilo peníze, takže investoři nemusí panikařit,“ uklidňuje Hradil.
„Rating, který máme teď, je nejlepší, jaký budeme v dohledné době mít. Neznamená to, že by nám ho srazili za měsíc, ale už je v podstatě ze stolu možnost, že by nám ho ještě někdy zlepšili.“
Rozpočtově riskantní politiku ale uplatňují i další státy Evropy. Například Polsko, Belgie nebo Španělsko obrovskými fiskálními výdaji podporují své ekonomiky. Mezi argumenty pro vyšší schodek státního rozpočtu se proto občas objevuje i obava ze ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu.
„Může dávat smysl, že si stát půjčí na finančním trhu a rozsype peníze do ekonomiky po finanční krizi, kdy se lidé bojí utrácet,“ vysvětluje Hradil a přirovnává:
„I kdybychom teď ekonomice pomáhali, tak nelze zapomenout na to, že v budoucnu budeme muset ty peníze zase vrátit. Třeba ve srovnání s Evropou to může být jako, když posilujete a kolega na vedlejším stroji si bere steroidy. A vám to připadá jako úžasný nápad, protože on nabývá rychleji. Ale co se s ním stane za deset dvacet let, až se projeví negativní účinky, je jiná věc.“
Probuzení tragédií
Česká ekonomika navíc nemá podle Hradila takové kapacity, aby případný stimul zvládla efektivně zpracovat a proinvestovat. Tím klesá návratnost takových investic a neúměrně se zvyšuje dluh. Jen za posledních pár let ten český, narost o polovinu, čímž se stal jedním z nejrychleji rostoucích v Evropě.
Čtěte také
Ke korekci bude potřebná změna narativu veřejné debaty, která probíhá primárně na sociálních sítích, tedy bez potřebné oponentury a odbornosti.
„Jsem skeptický, jestli dokážeme veřejné mínění jaksi korigovat. Pokud bych měl upnout svoji naději k tomu, že nás něco probudí, tak to bude nějaká děsivá událost na způsob řecké krize,“ uzavírá ekonom a dodává:
„Obtížně řiditelné veřejné finance už mají ve Francii, v Itálii a pomalu se tam dostává i Německo. To je ale pod rozlišovací schopnost běžného Čecha. Když si vzpomenete na Řecko, tak tam se kvůli rozvráceným veřejným financím někdo upálil zaživa. A to otřese každým.“
Jsou v naší ekonomické situaci oprávněné investice do infrastruktury, energetiky a bezpečnosti? Dá se očekávat výrazný růst obsluhy státního dluhu? A dal by se sestavit rozpočet na rok 2027 podle stávajících pravidel? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
