Ekonom Skořepa: Nejdřív investujte přes podílové fondy. Až později bych přemýšlel o kryptoměnách

Zásadní je mít na paměti, že žádná investice se neobejde bez rizika, nabádá Skořepa. Jedním ze způsobů, jak ho minimalizovat, je diverzifikace – tedy rozložení investic do různých typů investičních příležitostí, ideálně bez snížení očekávaného výnosu.

„Kdybychom chtěli investovat do zbrojního průmyslu a do turistiky, tak oba průmysly mají výnos řekněme sedm procent. V základním scénáři se chvilku bojuje a chvilku cestuje,“ vysvětluje ekonom a pokračuje:

Čtěte také

Investovat může každý, komu něco zbyde v rozpočtu. Výnos ale nepřijde sám od sebe, radí ekonom Skořepa

„Ale kdyby se pořád bojovalo, tak budeme hodně vydělávat na zbrojním průmyslu a málo v tom turistickém, anebo opačně. Když to smícháme dohromady, tak jsme krytí i proti extrémním scénářům. Kdežto když si koupíme jenom jednu věc, tak nám to ponese výnos buď vysoký, nebo nízký – a kolísání většina z nás nemá ráda.“

Jenže najít investice, které jsou protikladné, je složité, uznává Skořepa. Vyžaduje to hodně času, kvalitní data a velkou expertizu. Situace se navíc může kdykoliv proměnit a i léty ověřená strategie může náhle přestat fungovat.

Potřeba diverzifikace se také liší podle objemu investic – obecně by se dalo říct, že čím více peněz vkládáme, tím pozornější bychom k rozvrstvení zdrojů měli být, připomíná ekonom. Prakticky ale finanční trh nabízí řadu investičních možností, které jsou nastaveny tak, aby riziko minimalizovaly.

Čtěte také

Julie Hrstková: Jak se zaručeně nestát miliardářem? Co vám influenceři neřeknou?

„Klasická cesta, jak se vstupuje do světa investic, je přes podílové fondy. Teprve ve chvíli, kdy už máme pocit, že jim aspoň částečně rozumíme, jsme připraveni na to, abychom začali vystrkovat růžky ven z tohoto kolektivního světa, kde nás je spousta najednou, kde to je regulováno skrz naskrz a kde nás jen tak někdo nepodvede,“ doporučuje Skořepa.

„Pak bych možná začal přemýšlet o kryptoměnách nebo konkrétních projektech. Ale všem, kteří s investováním teprve začínají, bych doporučoval začít s podílovými fondy a teprve potom jít vlastní cestičkou s velkým rizikem.“

Umění pracovat se ztrátou

Míru rizika je vhodné nastavit podle možností a vlastností investora – pomoct s tím opět může banka nebo finanční poradce. Důležité je rozhodovat se i podle částky a časové návratnosti, radí Skořepa.

„Pokud jsem schopen riziko nějak absorbovat a peníze nepotřebuji, pak není důvod neinvestovat odvážným dynamickým způsobem. Ale to se bavíme o úsporách, kde možná za pět let zjistím, k čemu je mám, ale zatím opravdu nevím. Takže když přijdu o 20 procent, tak se tolik nestane,“ přibližuje.

Čtěte také

Skořepa: Žijeme čím dál víc na dluh, ale nemusí to být špatně. Hlavní je myslet i na nenadálé výdaje

„Je to o tom, v jaké jsem životní situaci, co jsem za člověka, jaké má zkušenosti, jestli umím pracovat se ztrátou, počkat si na to, že se to třeba zlepší, nebo taky ne. To už je na každém z nás.“

Vždy je ale potřeba být obezřetný, protože nejdražší chybou je podle něj vložení peněz do podvodné investice. Tam člověk zpravidla přichází o celou částku bez vidiny návratu. Proto je vždy potřeba zvážit, jak se ke mně nabídka dostala, je-li důvěryhodná a jak transparentní je princip této investice.

„Investování je vždycky riziková záležitost. Všechno má nějaké riziko, i peníze v šupleti mají určitá rizika. Je potřeba mít neustále na mysli, že nic není jisté,“ uzavírá Skořepa a dodává:

„Ale dlouhodobě investovat s vysokým výdělkem je hrozně náročná záležitost. To není pro běžného smrtelníka, to už je normální profese, kde ten člověk leží v knížkách, zírá celý den na monitory a sleduje neustále nějaké rozhovory. Je to nesmírně náročné jak z hlediska času, tak vzdělání a zkušeností.“

Co je emotivní investování? Vyplatí se investice do nemovitostí? A jsou rizikovější aktiva správná investiční položka do portfolia? Poslechněte si celé Řečí peněz, ptá se Václav Pešička.