Ekonom Skořepa: Mzdy by mohly růst rychleji, prostor na to je. České výplaty jsou extrémně nízké

Význam výše mzdy navíc prochází změnou – z průzkumů vyplývá, že pro nejmladší generaci už není výše platů a mezd dávno tím zásadním, podle čeho si vybírá práci. 

Čtěte také

Ekonomická analytička Jana Klímová: Reálné mzdy rostou nejrychleji za pět let. S platy jsme ale dál na chvostu Evropy

„Role příjmů v čase trošku klesá. Je to dáno tím, že bohatneme, a čím je společnost bohatší, tím začíná ‚mít roupy‘, začíná se rozhlížet kolem a zjišťuje, že jsou taky jiné hezké věci, než jenom vydělávat,“ vysvětluje Skořepa.

Zároveň ale podle něj platí, že Češi si o vyšší výplatu říct neumějí a k narovnávání reálné mzdy tak dochází pomaleji.

„Já bych neviděl problém v tom, že mzdy rostou neustále rychleji. Tím nejlepším ukazatelem je nezaměstnanost, stav trhu práce. A český trh práce je už dobrých deset let prakticky nejvíc napjatý v Evropě. České mzdy jsou extrémně nízko – a v takovém případě mi přijde jedině v pořádku, pokud mzdy rostou rychleji než produktivita. Prostor na to je,“ tvrdí ekonom.

Špatně nastavené odvody

Vedle zaměstnaneckého poměru existuje také podnikání. Počet osob samostatně výdělečně činných narůstá, což může ekonomiku deformovat, naznačuje Skořepa.

„Pokud máme příliš mnoho podnikatelů, tak spousta z nich si platí daňové poradce a jiné věci. Velká část zdejší pracovní síly je tak vyčerpána na práci, která se dělá zbytečně jenom proto, že nesymetrické nastavení odvodů pro zaměstnance a OSVČ svádí k tomu, že máme OSVČ příliš mnoho,“ upozorňuje.

Čtěte také

Hospodářská komora vítá snížení odvodů OSVČ. „Zaměstnanci platí mnohem vyšší daně,“ namítá ekonom

A doplňuje, že rozdílné odvody jsou často iluzorní, protože zaměstnavatel je platí z toho, co si zaměstnanec vydělá, ne z vlastního rozpočtu, jak bývá často mylně chápáno. Dobře je tento trend podle něj patrný na kauze fotbalových klubů.

„Našel jsem si před časem zprávu Světové unie fotbalových hráčů, nevím, kde byly statistiky za jednotlivé země. Jasně ukazuje, že zatímco v celé západní Evropě jsou fotbalisti zaměstnanci svých klubů, tak ve většině východní Evropy je to přesně naopak a jsou to podnikatelé,“ dokládá Skořepa.

Podnikání se přitom podle něj hodí zejména pro ty profese, kde se nespolupracuje jen s jedním odběratelem. Zvážit by měl člověk při zakládání živnosti také svou toleranci k riziku, schopnost jednat s lidmi a shánět nové klienty, ale i zodpovědnost a znalost administrativních procesů a náležitostí.

Robotizace ekonomiku nezachrání

Obecně ale platí, že český pracovní trh patří v Evropě k těm nejpřehřátějším. Nezaměstnanost je dlouhodobě nízká a stejně tak trvalý je nedostatek pracovní síly.

Čtěte také

Používání AI změní ekonomiku. Bude to jako nahradit chůzi jízdou autem, přirovnává ekonom Marek

„Řešení jsou z obou stran – z hlediska vlastníků firem i zaměstnanců. Ze strany vlastníků by bylo super dovézt další levné zaměstnance z Filipín, Indie, Ukrajiny… Odkudkoliv, hlavně že to bude levná pracovní síla,“ srovnává ekonom a zamýšlí se:

„Asi dává smysl sem přivést lidi s vzácnou expertizou, vědce. Mluví se i o svářečích, ale to jsou hrstky lidí, kteří tady chybí, protože český vzdělávací systém nefunguje dobře. Ale z pohledu českých zaměstnanců je řešením zvyšovat mzdy.“

Velký potenciál měnit pracovní trh ale bude mít i pokračující digitalizace, robotizace a masový nástup AI. Ty pomáhají hlavně s jednoduššími úkoly a rutinami, které lze snadno naprogramovat, tam, kde je potřeba vzdělání, kreativita a expertiza by ale podle Skořepy měli zůstat obsazení lidé.

Čtěte také

AI revoluce za biliony dolarů. Je to bublina, nebo obor budoucnosti, do kterého má Česko naskočit?

„Robotizace žádná velká záchrana pro českou ekonomiku není, protože jenom místo levných lidí tady budeme mít levné stroje. Ale požadavky například na dopravní infrastrukturu nám zůstanou,“ připomíná Skořepa a dodává:

„AI může být užitečný nástroj, ale důraz by měl být na to, co se tímto způsobem nedá řešit, protože pak nastupuje lidská tvořivost, intelekt a vzdělání – a za to se bere nejvíc peněz.“

Může rychlý růst mezd otevřít inflační spirálu? Kdy se vyplatí začít podnikat? A proč je odvodové zvýhodnění pro OSVČ nastaveno špatně? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.