Ekonom Potůček: Důsledkem finanční krize bylo přeceňování neoliberálního paradigmatu a možností ekonomie vůbec

„Krize ukázala, že právě přeceňování ekonomie jako jediné vědní disciplíny, která je schopná hledat to nejlepší v možné budoucnosti, vedlo k těmto haváriím,“ uvedl v pořadu Pro a proti ekonom, filozof a šéf Centra pro sociální a ekonomické strategie Martin Potůček.

Podle něj hledat východiska z krize jedné vědní disciplíny jenom v ní samotné není dostatečné.

„Soudobým sociálním vědám schází větší důraz na hledání přechodových oblastí, kterými se zabývá ekonomie spolu s politologií, sociologií a demografií," vysvětlil Potůček.

Potůček: „Ve zjednodušeném výkladu, zejména v médiích, se mluví o tom, že trhy něco činí, že nějak reagují. Musíme si uvědomit, že nereagují trhy, ale konkrétní aktéři s velmi specifickými zájmy. A neoliberální paradigma, které posledních 30 let převažovalo, nevzniklo na zelené louce, ale bylo artikulováno právě zájmy globálních ekonomických hráčů: nadnárodních společností, které tím, že podporovaly tuto fikci, dělaly to, co ekonomové nazývají dobýváním renty.“

Ekonom žijící v Německu Petr Robejšek popsal příčiny krize jako příliš jednostrannou volbu koncepce, lpění na modelech a především příliš mnoho ekonomů.

Robejšek: „Všichni tito nadbyteční ekonomové byli v posledních dvou dekádách indoktrinováni jedním specifickým modelem: bylo jim naléváno do mozku určité myšlení, které se nachází zcela mimo realitu. Jím vybaveni a ozbrojeni diplomy špičkových univerzit, obsadili klíčová místa jak v ekonomice a politice, a prováděli misionářskou práci ve prospěch neoklasické nebo neoliberální ekonomiky, která vychází z předpokladů, které jsou v podstatě chybné, a platí jen v rámci modelu.“

„Tyto modely byly předávány učedníkům ekonomické vědy a velmi ochotně přejímány politiky, kteří považovali tato řešení za zdůvodnění jejich vlastních rozhodnutí, která už udělali.“

V krizích posledních let se ukázala velmi omezená schopnost ekonomů rozeznat co se děje, a formulovat to pro budoucnost ve smysluplné prognóze, kritizoval Robejšek.

Ten je přesvědčen, že dnešní ekonomové jsou zastánci „scholastického přístupu, to znamená kvantitativní, matematizované ekonomiky a modelování. A modelování je vždy zjednodušování, které hatí možnost prognóz.“

„Obecně máme na světě příliš mnoho ekonomů ve srovnání s tím, kolik bychom potřebovali inženýrů strojírenství,“ glosoval Petr Robejšek.